Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyměřila Správě Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava rekordní pokutu 3 miliony korun. Důvodem jejího udělení je provozování jímky na odpadní vody z hájenky Březník v rozporu s kolaudačním souhlasem a za absenci havarijního plánu, který je nutný pro uchovávání motorové nafty sloužící pro pohon tamního dieselagregátu. Současné vedení se proti výši pokuty odvolá a současně pracuje na tom, aby infocentrum, muzeum a občerstvení v samém srdci divoké přírody, konečně fungovalo ekologicky jak v letní, tak i v zimní sezóně.
Česká inspekce životního prostředí provedla kontrolu na Březníku na začátku léta letošního roku a zjistila, že jímka na odpadní vody byla provozována v rozporu s povolením příslušného úřadu. Toto pochybení vzniklo v období 2012 a 2013, kdy byla restaurace na Březníku otevřena přes zimu a kdy nebylo možné vyvážet odpadní vody podle stanovených podmínek. Navíc Správa Národního parku nemohla zdokladovat schválený havarijní plán pro skladování dvou tisíc litrů motorové nafty pro dieselagregát, který slouží k výrobě elektrické energie.
„Opravdu jsem nečekal, že hájenka na Březníku, která je pro Čechy i Němce fenoménem v samém srdci šumavské přírody, nemá vyřešené tyto zásadní věci pro svůj provoz. Zvlášť, když během patnácti let prošla dvěma velkými rekonstrukcemi a navýšením provozu,“ říká ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený.
„Když jsem se dozvěděl první výsledky šetření, byl to pro mě šok a okamžitě jsem začal jednat. To znamená, že jsem nechal schválit nový havarijní plán, který už je platný a začali jsme podle potřeby vyvážet odpadní vody,“ dodává.
Podle sdělení ČIŽP by se z Březníku měly vyvážet odpadní vody nejméně dvakrát až třikrát měsíčně. Pokud by se ale počítalo s maximální kapacitou provozu, měl by fekální vůz na Březník přijet až dvakrát týdně.
„Taková četnost vývozů je dost problematická už v létě, kdy se jednou nebo dvakrát týdně má mezi turisty v nejcennějším místě Šumavy objevovat těžký fekální vůz. V zimě je nemožné toto zajistit a my, jako orgán ochrany přírody a na základě šetření ČIŽP, už nemůžeme vypouštět splašky do přísně chráněné přírody. A na rovinu říkám, že jako ředitel to ani nepovolím. Proto bude Březnická hájenka pro tuto zimu a věřím, že pouze pro tuto zimu, mimo provoz. Alespoň budeme moci v klidu připravit nejlepší řešení těchto problémů,“ vysvětluje Pavel Hubený.
Odbor řízení projektů Správy NP a CHKO Šumavy výrobu energie a nakládání s odpadními vodami na Březníku už řeší. Zájem projevila asi desítka společností.
„My jsme zatím nikoho nepoptávali, ale firmy, které řeší ostrovní provozy, se hlásily sami, jen na základě informací v médiích. To nás samozřejmě těší, máme totiž z čeho vybírat,“ říká náměstek ředitele a zároveň vedoucí odboru řízení projektů Správy NP a CHKO Šumava Miloš Juha.
„V prvé řadě ale musíme snížit nejméně o dvě třetiny spotřebu objektu, která se po poslední rekonstrukci zvýšila na neuvěřitelných 63 kW. Snížení spotřeby s sebou přinese i omezení nabídky restaurace. Na jídelníčku nebudou složitá jídla. Zároveň už víme, že potřebnou energii může dodat až pět zdrojů, které se mohou vzájemně doplňovat a zároveň je nezbytné vyřešit kde energii uložit. Hlavním zdrojem může být sluneční elektrárna nebo vodní kolo. Nízkoemisní kotel na dříví, dřevěné pelety nebo štěpku bude objekt vytápět. Zároveň počítáme s instalací kogenerační jednotky nebo malého dieselagregátu, který bude sloužit pouze, jako nouzový zdroj energie. Poměrně intenzivně připravujeme způsob čištění odpadních vod. Chceme přitom pracovat s nejmodernějšími technologiemi v této oblasti,“ vysvětluje Miloš Juha.
Energetické zajištění hájenky Březník a vyřešení problematiky odpadních vod se začne realizovat na jaře příštího roku tak, aby zimní sezóna 2015/2016 už mohla bez problémů proběhnout. Správa Národního parku počítá s tím, že v průběhu realizace bude Březník otevřený pro turisty, alespoň v omezeném režimu, i v letní sezóně 2015.
„Nechci, aby se už v Národním parku dělaly investice jen na půl nebo na oko. Prioritou je pro nás ochrana přírody, což platí i pro naše budovy. Vím, že to jde a dá se tak předejít podobným excesům, které se propíraly i u našich sousedů v Bavorsku,“ zakončuje Pavel Hubený.
