Obce nechtějí platit všem školám

Řadu malých vesnic v západních Čechách v současné době finančně poškozuje fakt, že se musí na základě školského zákona podílet na hrazení části neinvestičních nákladů na žáka v tzv. nespádových základních školách ve větších městech a vesnicích, kam rodiče posílají své děti.
    Těmto školám totiž většinou musí obce dávat více peněz než školám spádovým, kam by měla jezdit většina místních dětí, krom těch, které chodí do škol speciálních.
    Nemyslím si, že je správné, aby malé obce přispívaly na provoz jiných než spádových škol, které si navíc musí povinně zvolit, řekl nám Karla Uhlíková, obecní ekonomka z Květné na Sokolovsku. Když si rodiče vyberou, aby dítě studovalo v okresním městě a ne ve spádové škole, která patří pod obecní úřad, tak by si to měli zaplatit. Pro naší vesnici je to už velká zátěž.
    Rodiče by podle starosty sousedního Josefova Ladislava Čížka měli hradit alespoň rozdíl mezi sumou, kterou nyní obec platí okresní dražší škole v Sokolově a spádové škole v Krajkové. V Sokolově to vychází čtyřikrát dráže, dodal Čížek.
    Do okresního města sice jezdí velmi malé procento dětí, ale celkově tam z naší kasy platíme více peněz než spádové škole. Podle Čížka bude sice těžké rodičům platby nařídit, ale přesto ve změnu zákona doufá. Vesnice už zkusila nezaplatit peníze sokolovským školám. Ty si je pak ale samy strhly z jejího účtu.--odsdtavec--My tu máme faktury od nespádových měst a obcí, kam naše děti dojíždějí, ale my je zatím neplatíme, řekl starosta Nýřan Jiří Davídek. V případě města Plzně už ale tento problém dospěl k soudní při. Na současný zákon moc obcí, hlavně těch menších, doplácí, dodal.
    Podle nýřanského starosty by sedmitisícové město zaplatilo dlužné peníze jiným obcím, ale v sumách je údajně strašný rozdíl. Zatímco u naší školy, která je největší na okrese se neinvestiční náklady pohybují kolem 2000 na žáka, tak v plzeňských školách po nás chtějí až 14 tisíc a to my zaplatit nechceme, dodal Davídek. Podle něj tamější škola plně uspokojí všechny místní děti, jak co se týká kvality výuky, tak pokud jde o vybavení.
    Problém je v tom, že ze zákona mají děti zaručeno základní vzdělávání bezplatně a nelze tu povinnost přenést na rodiče a zpoplatnit výuku v jiné než spádové škole, řekl Karel Tomek, šéf odboru základního školství z ministerstva školství.
    Podle něj si nyní rodiče mohou zvolit libovolnou, i velmi vzdálenou základní školu. Záleží pouze na tom, zda se dohodnou s konkrétním ředitelem.
    Ministerstvo sice eviduje snahy obcí předepsat tyto povinnosti rodičům vyhláškou. Tu by ale podle Tomka okamžitě zrušil Ústavní soud, neboť ČR je signatářem mezinárodních dohod a zavazuje se k bezplatnému vzdělávání.
    Rozhodování o osudu malých vesnických škol je nyní na krajských úřadech, které dotvářejí síť základních škol v regionech.