Obchodní rejstříky jsou stále příliš pomalé

Podnikatelé, akcionáři firem i makléři si stěžují na pomalé provádění zápisů a změn v obchodním rejstříku. Za rychlé vyřízení se prý musí uplácet.
    Úředníci se brání, že většina žádostí není úplná a že musí zapisovat i takové subjekty, které s podnikáním nemají nic společného. V zájmu urychlení celé agendy navrhuje komise pro cenné papíry privatizovat obchodní rejstřík formou zákona o komerčních registrátorech.
    Obchodní rejstříky spadají pod soudy. Podnikatelé si stěžují, že jim to brání v jejich aktivitách. Podle Pavla Netrvala, jednatele plzeňské makléřské firmy West Brokers s.r.o., působí pomalé zápisy zejména problémy na valných hromadách, na SCP, při zápisu likvidací apod.
    Na obchodním rejstříku u Krajského soudu v Plzni pracují dva soudci a sedm vyšších soudních úředníků. V loňském roce přijali dva tisíce 918 žádostí o zápis firmy a šest tisíc 805 o změny v rejstříku. Zhruba 500 žádostí podaných koncem roku se vyřizovalo až letos.
    Podle Magdaleny Procházková, vyšší soudní úřednice, působí rejstříku problémy, že sotva jedna z 10 žádostí je správně vyplněná. Vyřízení každé z nich trvá v průměru 14 až 30 dní.
    Delší lhůty jsou u nově zapisovaných společenství vlastníků bytů, kterých bývají desítky a všem členům se musí rozesílat změny, rozhodnutí o zápisech apod. Do rejstříku se musí zapisovat stejně jako různé spolky, základní školy nebo divadla. Jejich žádosti se vedle zpřísnění řízení podílejí na nárůstu agendy.
    Za první půlrok přijal plzeňský rejstřík skoro 5500 návrhů na zápis. V zájmu urychlení navrhuje Komise pro cenné papíry rejstřík privatizovat formou komerčních registrátorů. Návrh takovéhoto zákona je nyní v Parlamentu. Soudci by dali přednost jinému řešení.
    Rejstříkový soudce JUDr. František Šilhavý navrhuje spíše rejstřík rozdělit. Na soudu by měly zůstat skutečně podnikající subjekty a organizace typu škol, ZOO apod. by evidoval někdo jiný.
    Podle soudců a úředníků příchod soukromých registrátorů zápisy zdraží. Soukromým registrátorům by totiž zcela určitě nestačily současné poplatky (1000 korun za změnu, 3000 za zapsání a 5000 za výmaz). Zároveň to také prý nepřinese žádné zrychlení. Navíc není dořešeno, jak by byl zajištěn přístup do obrovských archivů soudů, které jsou už téměř sto let staré a kde jsou například zakládající knihy dlouho existujících společností.
    Zajímavé také je, že stát chce systém rozjet dražbou registrátorských licencí nejvyšší nabídce. Sporná je i otázka, zda u soukromých registrátorů dojde k potlačení uplácení, o kterém se v souvislosti s rejstříkem hodně mluví.