Černý hyalit je velmi zvláštní – pevný, velmi tvrdý a i v nejtenčím střípku zcela neprůsvitný. Od svého vynalezení hrabětem Buquoyem v roce 1816 až dodnes probouzí zájem a jitří fantazii tajemstvím svého výrobního postupu. Někdy se o něm v odborné a technologické literatuře první poloviny 19. století psalo dokonce jako o matérii stojící mezi sklem a porcelánem. Pravý černý hyalit je opravdovou hádankou.
Produkce hyalitu je spojena neodmyslitelně s regionem jihočeských Novohradských hor, kde se vyráběl skoro celé 19. století. Během zhruba osmdesáti let své historie prošlo toto neobvyklé sklo mnoha proměnami. Od doby vynálezu až do konce výroby bylo využíváno hojně jako užitkové sklo zejména pro lékárenské dózy, láhve apod. Jeho naprostá neprůsvitnosti jej předurčovala pro uchovávání látek citlivých na světlo, kterých byla v lékárnách (a také chemických laboratořích) celá řada. V první polovině 19. století z něj byly ze stejného důvodu vyráběny i láhve na minerální vody.
Jeho dnes nejznámější podobou jsou však luxusní dekorativní užitkové předměty – kávové či čajové servisy, flakóny, vázy, misky apod. Dokonale hladký a lesklý černý povrch hyalitu byl ideální plochou pro kontrastní malbu zlatem, jež mu dodává neopakovatelný vzhled. V malbě zlatem se setkáváme nejčastěji s chinoaseriemi, výjevy inspirovanými čínským uměním laku – Číňany procházejícími se v zahradách, lovících ptáky, odpočívajících před pagodami apod. Malby jsou provedené do nejmenších detailů s mimořádnou virtuozitou, která vyniká zejména v provedení drobného hmyzu či květin. Černý luxusní hyalit byl nejpopulárnější ve 20. a 30. letech 19. století, ale vyráběl se i v následujících desetiletích.
Výstava představuje několik desítek černých hyalitů. Exponáty pocházejí převážně ze soukromých sbírek a část ze sbírek klatovského muzea, společné jim je, že se představují veřejnosti zcela poprvé. Výstava v Pavilonu skla skýtá tak až do 22. listopadu ojedinělou příležitost, jak se seznámit s těmito předměty, než se vrátí možná na desetiletí do sbírek a depozitáře muzea. A také se zde poodhaluje něco z tajemství výroby černého hyalitu.
