Cenu za celoživotní dílo obdrží herec Pavel Pavlovský a za významnou kulturní událost roku Západočeská galerie v Plzni za projekt NAD SLUNCE KRÁSNĚJŠÍ. Plzeňská madona a krásný sloh. Předávání cen je plánováno na letošní září.
Umělecká cena města Plzně je udělována od roku 2013 za významnou uměleckou činnost, dílo či kulturní počin, které v předešlém roce významně obohatily kulturní dění a rozvoj města Plzně a přispěly k posílení jeho dobrého jména. „Jednotlivce i instituce na ocenění v pěti kategoriích navrhuje odborná porota, jež vybírá z nominací zaslaných odbornou i laickou veřejností. Nominace musí odsouhlasit radní, konečné slovo má zastupitelstvo. Letos nebude udělena cena v kategorii Mecenáš/ka kultury, protože město neobdrželo od veřejnosti žádný návrh,“ uvedla Eliška Bartáková, náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí.
Umělecká cena města Plzně za rok 2020 bude udělena v následujících kategoriích:
Cena za mimořádný umělecký počin pro umělce do 30 let – Jaroslavu Jurečkovi za dramaturgii a podílení se na vzniku textu a hudby ke hře Poslední zrnko písku.
Jaroslav Jurečka se narodil v Plzni, kde vystudoval Gymnázium Františka Křižíka. Pokračoval ve studiu na DAMU v Praze. V současné době je dramaturgem činohry Národního divadla v Brně, zároveň působí jako hudebník. V rámci 13. ročníku Divadelního léta byla uvedena inscenace Poslední zrno písku, na které se Jaroslav Jurečka podílel nejen jako dramaturg, spoluautor textu (jde o kolektivní dílo souboru Činohra 16-20), ale také jako autor hudby, která inscenaci doprovází. Poslední zrnko písku je generační výpovědí, reflektující zejména touhu po změně a stabilní demokracii.
Cena za mimořádný umělecký počin pro umělce nad 30 let – Ivo Huclovi za knihu Návrat ke kruhu, která představuje rozsáhlý výběr z jeho tvorby.
Ivo Hucl svou básnickou a kurátorskou tvorbou dlouhodobě reprezentuje uměleckou scénu města Plzně nejen v České republice, ale i v zahraničí. Důležitým rysem tvorby i veřejného vystupování je u básníka a esejisty Ivo Hucla důsledná obrana lidských práv a demokratických svobod. Nová, výborně vypravená a redigovaná kniha Návrat ke kruhu představuje rozsáhlý výběr z jeho tvorby. Téměř pět set básní mapuje jeho cestu od normalizace, kdy své texty publikoval pouze v samizdatu, přes období osobního hledání, až k otevření se imaginaci, člověku a přírodě.
Cena za celoživotní dílo (síň slávy) – Pavlu Pavlovskému, významnému představiteli plzeňské činohry.
Pavel Pavlovský nastoupil do angažmá Divadla J. K. Tyla (DJKT) před více než půl stoletím, v listopadu 1965, tedy ještě před ukončením studia na pražské DAMU v roce 1966. Spolupráci s DJKT nepřerušil ani v letech 1970–1972, kdy byl členem slavného Krejčova Divadla za branou. S výjimkou šesti let v angažmá Realistického divadla v Praze (1982–1988) tak zasvětil Plzni celý svůj umělecký život. Po dvě desetiletí (1991–2011) zastával funkci uměleckého šéfa činohry DJKT.
Na scéně plzeňského divadla vytvořil téměř 150 rolí, postavy životních rozervanců a entusiastů vystřídaly v posledních letech manipulátoři s lidským osudem, oběti manipulátorů či nerozhodní intelektuálové zejména v čechovovském repertoáru. Do jeho repertoáru však patří i role komediální, které ztvárňuje s neodolatelným šarmem a temperamentem.
Za roli Kerženceva ve hře Pavla Kohouta Ubohý vrah získal prestižní Cenu Thálie (1993), v témže roce byl nominován na Cenu Alfréda Radoka za roli Kouzelníka ve Smočkově inscenaci Povídky z Vídeňského lesa. Za krále Jindřicha II. v Anouilhově hře Tomáš Becket obdržel Cenu Českého literárního fondu. Město, kde zapustil kořeny, ho v roce 2011 ocenilo Historickou pečetí města Plzně, vstoupil také do Dvorany slávy Plzeňského kraje.
Velmi rozsáhlá je i jeho rozhlasová tvorba. Ve filmu ztvárnil například pošťáka Bertina ve snímku Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, Xaveria ve filmu Jaroslava Soukupa Romanetto či hlavní roli s Janou Brejchovou v Herzově televizním filmu Dotek motýla.
Cena za významnou kulturní událost roku – Západočeské galerii v Plzni, příspěvkové organizaci, za projekt NAD SLUNCE KRÁSNĚJŠÍ. Plzeňská madona a krásný sloh.
Výstava byla připravena ve spolupráci několika odborných institucí a sledovala široké souvislosti vzniku madony v pražském duchovním prostředí královského a arcibiskupského dvora a intelektuálního okruhu pražské univerzity. Představuje její kult a reflexi v hranicích Českého království i mimo něj. Významnost a jedinečnost výstavy umocnilo dočasné zapůjčení samotného originálu sochy, který bylo doposud možné vnímat pouze z velké vzdálenosti na hlavním oltáři chrámu sv. Bartoloměje v Plzni.
foto: pametnaroda.cz
