Plzeň jako kolébka českého knihtisku. Muzeum vystavilo vzácné rané tisky

Západočeské muzeum v Plzni v sobotu 25. dubna mimořádně otevřelo veřejnosti svou běžně nepřístupnou knihovnu. Návštěvníci si mohli zblízka prohlédnout nejstarší tisky ze sbírek muzea i věrná faksimile prvotisků. Akce připomněla 550 let od počátků knihtisku v českých zemích.

Výročí se vztahuje k datu 26. dubna 1476. Právě tehdy měl v Plzni vzniknout církevní zákoník Statuta synodalia arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jde o nejstarší prokazatelně datovanou tištěnou knihu na našem území. Muzeum ji ve sbírkách nemá, ukázalo však jiné rané tisky spojené s Plzní.

Podle pracovníků knihovny dnes neznáme místo první plzeňské tiskařské dílny ani jméno tiskaře. V odborných textech se proto používá označení Tiskař Arnoštových statut. Jeho činnost skončila kolem roku 1490. Na přelomu 15. a 16. století pak v Plzni působil tiskař Mikuláš Bakalář. Jeho dílnu v centru města dodnes připomíná pamětní deska na rohu Smetanovy a Bezručovy ulice.

Plzeň mezi prvními: od latiny k češtině

Nejstarší evropské tisky mířily zejména na latinsky čtoucí publikum. V Plzni se však brzy objevily i tituly v češtině. Právě Tiskař Arnoštových statut patřil podle knihovníků k ranným tiskařům, kteří zkoušeli národní jazyk. V Plzni měl vydat sedm titulů, část latinsky a část česky.

Dobové knihy často opouštěly dílnu bez vazby; kupující si je nechávali svázat dodatečně. A zatímco dnes knihu často vnímáme i jako obrazové dílo, první tisky byly dlouho především textem. Barevné prvky a ozdobné iniciály se často doplňovaly ručně. Tištěná ilustrace se v plzeňské produkci objevila později, až v době Bakaláře.

Co bylo k vidění v muzejní knihovně

Muzeum sáhlo do nejstarší části fondu. Ve vitrínách se objevily například pražský misál datovaný 19. listopadu 1479 nebo pasionál, tedy kniha o životech svatých, vytištěná zhruba mezi lety 1487 až 1489.

Nechyběly ani ukázky plzeňské tiskařské tradice z dalších období. Návštěvníci viděli vzácný novotisk Kroniky trojánské z roku 1918, Bakalářovy tisky z počátku 16. století nebo faksimile vybraných raných tisků včetně kopií spojených s počátky evropského knihtisku. Do výběru se dostaly i mladší svazky, které připomínají vysokou úroveň plzeňského tiskařství ve 20. letech 20. století.

Jedna z vystavených knih zároveň připomněla výraznou mezeru v místní produkci. Po Bakalářově době se v Plzni podle muzejních knihovníků další tituly dlouho netiskly. Výraznější návrat tisku nastal až na sklonku 18. století.

Dochovalo se málo. Často neúplně

U prvotisků rozhoduje každý detail. Knihovníci upozorňují, že i když se už v 15. a 16. století tisklo ve stovkách kusů, do dneška se mnohé tituly dochovaly jen v několika exemplářích. Často navíc chybí začátky nebo konce, právě tam přitom bývají údaje, které by pomohly přesněji určit původ a okolnosti vzniku.

Oslavy 550 let knihtisku pokračují i jinde

Plzeňská muzejní knihovna se zapojila do širšího programu akcí k výročí. Přehled výstav, přednášek a exkurzí nabízí web Knihtisk550.cz. V Plzni se do programu vedle muzea zapojila také Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. V pondělí 27. dubna navíc v Praze začíná výstava k výročí v prostorách Národní knihovny v Klementinu.

Samotná knihovna Západočeského muzea v Plzni běžně slouží především jako odborné zázemí a depozitář. Podle muzea spravuje zhruba 110 tisíc svazků, převážně naučnou literaturu. O to větší pozornost tak přitáhlo její výjimečné otevření a možnost vidět na vlastní oči tisky, které se obvykle ukazují jen badatelům.