A to účelově podmíněnou dotací z Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně.
„Zastupitelstvo města Plzně schválilo již v květnu podporu ve výši 990 tisíc korun na opravu čtyř nemovitých památek, v červnu pak částku 1,88 milionu korun pro majitele devíti nemovitých kulturních památek. Nyní schválilo udělení dotace pro majitele dalších čtyř nemovitých kulturních památek. Jednou z opravovaných památek, na které nyní město přispěje, je také velmi cenná, architektonicky zdařilá, čistě secesní Kestřánkova vila v Lochotínské vilové čtvrti,“ vysvětlila náměstkyně Eliška Bartáková, do jejíž gesce spadá oblast památková péče, a dodala, že obce mohou dle zákona o státní památkové péči v odůvodněných případech poskytovat příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou nemovitých kulturních památek.
Vila Marie (Kestřánkova vila) v Lochotínské vilové čtvrti: získá 200 tisíc korun na provedení III. etapy restaurátorské opravy secesní rostlinné štukové výzdoby exteriéru objektu Karlovarská 70. „Jedná se o jednu z prvních secesních vil na našem území. Postavena byla v roce 1897 a autorem je plzeňský rodák Franz Krásný, absolvent architektury na vídeňské Akademii výtvarných umění. Byl žákem Otty Wagnera. V době, kdy vila vznikala, navíc Krásný pracoval ve společném ateliéru se svým spolužákem a později evropsky významným architektem Josefem Hoffmannem, který mohl mít na podobu domu také určitý vliv. Vila je nesporně nejcennější secesní památkou v Plzni,“ vysvětlil Karel Zoch, vedoucí magistrátního odboru památkové péče. Vila v období socialismu zpustla, v polovině 90. let 20. století provedl vlastník velmi diskutabilní rekonstrukci. Nynější vlastník se rozhodl pro provedení pečlivé etapovité opravy vily.
Škodův dům: na montáž 14 kusů dřevěných slohových oken ve druhém a třetím nadzemním patře uličního průčelí v rámci první etapy výměny oken domu získá majitel od města 200 tisíc korun. Jedná se o objekt na rohu Klatovské 8 a Tylově 1 v Plzni. „Škodův dům na Klatovské byl postaven ve stylu romantického historismu s gotizujícími prvky v roce 1860 podle návrhu vídeňského architekta Moritze Hinträgera. Jde původně o soukromý palác, který je pojmenovaný podle rytíře Emila Škody, jenž zde bydlel. Jeho nedílnou a architektonicky shodně řešenou nárožní součástí je stávající městský dům čp. 2090. Charakteristickou součástí vzhledu fasád jsou historizující dřevěná okna, na které město nyní přispěje,“ popsala náměstkyně Eliška Bartáková.
Tepelský dům: 120 tisíc korun získá majitel nemovitosti ve Zbrojnické ulici 6 na II. etapu opravy pavlače ve II. nadzemním patře. Ta bude spočívat v opravě tří kusů historických oken, výměně nepůvodních výplní otvorů, tedy sedmi kusů oken a jednoho kusu dvoukřídlových dveří za repliky původních, historických. S tím souvisí úprava velikosti otvorů. Majitel zároveň provede opravu fasádních omítek ve druhém nadzemním patře. „Tepelský dům je velmi hodnotnou nemovitou kulturní památkou v Městské památkové rezervaci Plzeň. Jde o nejstarší zděný dům v Plzni. Za nejstarší písemný doklad je považována zpráva z roku 1407. Výstavba jeho jádra sahá až k založení města v závěru 13. století. Stavební řešení domu na dochovaném půdorysu a stavební parcele souvisí s jeho držením Tepelským klášterem premonstrátů od druhé poloviny 15. století do konce 17. století, podle kterého je dům pojmenován. Městský dům v sobě uchovává bohatou stavební historii včetně podstatné barokní přestavby v roce 1712 a později klasicistní úpravy ze závěru 18. století včetně uličního průčelí,“ připomněl Karel Zoch.
Patricijský nárožní dům na náměstí Republiky 5 – Rooseveltova 1: je nemovitou kulturní památkou. Jeho majitelé obdrží částku 250 tisíc korun na výrobu a montáž dvanácti kusů dřevěných slohových oken do dvorního průčelí v rámci první etapy rekonstrukce dvorní fasády domu. „Jedná se o architektonicky i památkově mimořádně hodnotný palácový dům s dochovanými vzácnými interiéry, zejména z období renesance, kdy dům přestavěl autor plzeňské radnice – italský architekt Giovanni de Statia. V rámci historického jádra patří tento dům k nejvýznamnějším objektům. Stávající neslohová dvorní okna z období socialismu nekorespondují s původním řešením fasády, navíc jsou již v nevyhovujícím technickém stavu. Jejich výměna za nová dřevěná slohová okna bude prvním krokem opravy dvorní fasády, která je v mimořádně špatném technickém stavu. Nová okna navíc ochrání i interiéry s velmi cennými malovanými renesančními a barokními dřevěnými stropy,“ uzavřela náměstkyně Eliška Bartáková.
