Plzeň přišla o historika Jana Hajšmana. Zemřel při nehodě na Slovensku v 56 letech

Plzeň přišla o historika, spisovatele a komunálního politika Jana Hajšmana. Zemřel ve středu 22. července 2026 při dopravní nehodě na Slovensku. Bylo mu 56 let.

Hajšman patřil k lidem, kteří svůj vztah k místu nežili jen soukromě. Dlouhodobě mapoval minulost Plzně a západních Čech a uměl ji podat tak, aby zaujala i ty, kteří se historií běžně nezabývají. V Plzni byl známý i jako průvodce - ukazoval známá místa i zapomenuté kouty a přidával souvislosti, které z obyčejné procházky dělaly malý výlet v čase.

Knihy o Plzni, Doubravce i kraji

Nejvýrazněji se jeho práce projevila v publikacích o Plzni a městském obvodu Plzeň 4. Je autorem komiksově pojatých Doubraveckých příběhů a podílel se na knize Proměny plzeňské Čtyřky ve vzpomínkách pamětníků. Spolu s Petrem Mazným vytvořil také Plzeňský místopis.

Jeho zájem sahal dál do celého regionu. Čtenáři znají i tituly Tajemství plzeňských kopců, Tajemství brdských vrcholů nebo průvodce věnované výletům, hradům a vrcholům v Plzeňském kraji, Brdech a na Šumavě. Věnoval se také místní mluvě, mimo jiné v publikaci Plzeňsko-český slovník.

Historie bez nudy

Hajšman psal a přednášel o regionální historii, archeologii, krajině i turistice. V textech spojoval fakta s příběhem a opíral se o konkrétní místa, staré názvy, drobné památky a vzpomínky pamětníků. Právě to jeho práci odlišovalo - nešlo jen o data a letopočty, ale o to, co z minulosti zůstalo v ulicích, lesích a v jazyce lidí.

Byl také členem spolku Klub Augusta Sedláčka, který sdružuje zájemce o historii hradů, tvrzí a dalších opevněných sídel.

V politice hájil Doubravku

Kromě psaní a popularizace historie se věnoval veřejnému životu. Působil jako zastupitel městského obvodu Plzeň 4 a podle kolegů prosazoval především to, aby byla Doubravka zelenější, příjemnější a lépe připravená pro běžný život. V poslední době byl také lídrem kandidátky STAN Plzeň pro tento obvod.

Jeho odchod zasáhl nejen politické kolegy, ale i řadu lidí, kteří ho znali z procházek po městě, besed a veřejných setkání. V Plzni a v Plzeňském kraji zůstává po něm práce, která bude dál sloužit jako mapa paměti města.