Plzeň si připomněla 90 let od narození Václava Havla. Květiny, vzpomínky i 90 hlasů v Moving Station

Plzeň si v pondělí 5. října 2026 připomněla památku Václava Havla. Někdejší prezident, disident a dramatik by v tento den oslavil 90. narozeniny. Zástupci města a další hosté položili květiny u věznice na Borech a u Lavičky Václava Havla v Šafaříkových sadech.

Foto: M. Pecuch

Květiny u věznice Bory

U pamětní desky na zdi věznice položili květiny radní města Plzně Jiří Šrámek a Tomáš Kotora. Pietního setkání se zúčastnil také senátor za Plzeň Lumír Aschenbrenner, který stál už před deseti lety za vznikem právě tohoto pamětního místa.

Deska připomíná, že Havel byl na Borech vězněn od 30. července 1981 do 28. ledna 1983. Součástí nápisu je vězeňské číslo 2789, Havlovo typické srdce i stylizované „ráčkování“ ve slově prezident.

Autorem pamětní desky je plzeňský akademický sochař František Bálek. Projekt jejího vzniku a instalace inicioval Lumír Aschenbrenner se skupinou přátel. Podle jeho pozdější vzpomínky celé myšlence předcházela provizorní tabulka připomínající Havlovo věznění na Borech. Po jednání s vedením věznice se následně podařilo připravit trvalé a oficiální pamětní místo.

Deska byla slavnostně odhalena přesně před deseti lety, 5. října 2016, při příležitosti Havlových nedožitých 80. narozenin. Podrobnosti k jejímu vzniku připomíná také Vězeňská služba ČR.

Od desky uplynulo přesně deset let

Letošní připomínka tak měla v Plzni dvojí symboliku. Od narození Václava Havla uplynulo 90 let a zároveň přesně deset let od chvíle, kdy byla na zdi borské věznice odhalena deska připomínající jeho pobyt za mřížemi.

Aschenbrenner později v projektu Paměť národa popsal, že vznik desky inicioval poté, co se v Plzni diskutovalo o tom, jak Havla ve městě připomenout. Právě borská věznice měla k jeho životnímu příběhu v Plzni nejsilnější přímou vazbu. Z původně jednoduché připomínky nakonec vznikla pamětní deska přímo na objektu věznice.

Lavička v Šafaříkových sadech

Druhé pietní zastavení se uskutečnilo v Šafaříkových sadech, kde stojí Lavička Václava Havla. Květiny tam položili náměstek primátora Pavel Bosák, radní Světlana Budková, dále Jiří Šrámek, Vlastimil Gola, Tomáš Kotora a Daniel Kůs.

Lavička byla v Plzni odhalena 30. října 2014. Tvoří ji dvě křesla spojená kulatým stolkem, jehož středem prorůstá strom. Návrh vytvořil architekt a designér Bořek Šípek. Pamětní místa známá jako Havel's Place vznikají v řadě měst po světě a mají symbolizovat prostor pro setkávání, dialog a otevřenou diskusi.

Havel a Plzeň: vězení, čestné občanství i Cena 1. června

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. Jednu z výrazných vazeb na Plzeň představovalo právě jeho věznění na Borech v letech 1981 až 1983.

Krátce po listopadu 1989 mu Plzeň udělila čestné občanství, nejvyšší městské ocenění. Stalo se tak 6. května 1990 při oslavách osvobození Plzně americkou armádou. Havel tehdy do města přijel spolu s americkou velvyslankyní Shirley Temple Blackovou a položil základní kámen budoucího památníku osvobození.

Devadesát hlasů pro Václava Havla v Moving Station

Výročí Havlových 90. narozenin si v pondělí 5. října připomnělo také plzeňské kulturní centrum Moving Station. Od 18 hodin tam připravilo happening nazvaný 90×90=90. Princip byl jednoduchý: devadesát lidí dostalo vždy devadesát sekund na vlastní vzpomínku, úvahu, citát, myšlenku nebo krátké zamyšlení nad tím, co pro ně Václav Havel a jeho odkaz znamenají.

Pořadatelé zdůraznili, že nemá jít o klasickou slavnostní akademii, ale spíše o společné setkání a otevřený prostor pro dialog. Zapojit se mohli nejen pozvaní řečníci, ale i návštěvníci z publika. Vstup na akci byl zdarma.

Plzeň s Havlem udržovala kontakt i později. V roce 2009 zde převzal Cenu 1. června, která připomíná plzeňské protikomunistické povstání z roku 1953 a je spojena s obhajobou demokracie, svobody a lidských práv.