Ve věku pouhých 53 let zemřel významný paleontolog Josef Pšenička, který téměř třicet let působil v Západočeském muzeu v Plzni. Proslavil se výzkumem prvohorních lesů na Rokycansku, podílel se na mezinárodních vědeckých projektech a angažoval se také ve veřejném životě a sportu.
Plzeň přišla o významnou osobnost vědeckého i veřejného života. Ve věku 53 let náhle zemřel paleontolog RNDr. Josef Pšenička, Ph.D., dlouholetý pracovník Západočeského muzea v Plzni a uznávaný odborník na pravěké rostliny. Téměř třicet let se věnoval výzkumu prvohorních ekosystémů. Jeho jméno je neodmyslitelně spojené především se světově významným nalezištěm Ovčín u Radnic na Rokycansku.
Zprávu o jeho úmrtí zveřejnilo ve čtvrtek 22. října 2026 Západočeské muzeum v Plzni. Na muzejní budově byl vyvěšen černý prapor. Okolnosti ani příčina úmrtí nebyly zveřejněny. Jeho odchod přišel nečekaně, ještě nedávno se totiž zapojoval do veřejného života a kandidoval v komunálních volbách.
Josef Pšenička patřil mezi přední české odborníky na paleobotaniku, tedy vědu zkoumající rostliny dávné geologické minulosti. V Západočeském muzeu působil téměř tři desetiletí a vedl Centrum paleobiodiversity.
Specializoval se především na studium prvohorních rostlin, zejména kapradin, a na rekonstrukci dávných ekosystémů. Zabýval se také paleoekologií, mikroskopickým studiem rostlinných struktur a odborným zpracováním paleontologických sbírek. Působil rovněž jako šéfredaktor odborného časopisu Folia.
Jeho vědecká činnost výrazně přesahovala hranice Plzeňského kraje. Spolupracoval se zahraničními odborníky, účastnil se mezinárodních konferencí a terénních výzkumů. Věnoval se také popularizaci vědy a předávání poznatků veřejnosti.
Jedním z jeho nejvýznamnějších vědeckých působišť byla lokalita Ovčín nedaleko Radnic na Rokycansku, odkud pocházel. V bývalém povrchovém dole se podařilo objevit mimořádně zachovalé pozůstatky tropického pralesa z období karbonu, staré přibližně 310 až 314 milionů let.
Unikátnost naleziště spočívá především v tom, že pravěká vegetace zůstala zachována na místě svého původního růstu. Dávný prales totiž pohřbil sopečný popel, který rostliny zakonzervoval podobně jako erupce Vesuvu starověké Pompeje.
Pšenička v letech 2002 až 2009 organizoval na Ovčíně paleontologické výzkumy. Jeho tým zde zkoumal pozůstatky stromovitých plavuní, přesliček, kapradin i dalších organismů, které tvořily prvohorní ekosystém.
Mezi mimořádné nálezy patřily také pozůstatky obřího pravěkého hmyzu. Při jednom z výzkumů byla objevena křídla vážky o délce přes 35 centimetrů. Rozpětí jejích křídel mohlo dosahovat přibližně 70 až 80 centimetrů.
O významu místa Pšenička opakovaně hovořil také v médiích. Zdůrazňoval, že zatímco veřejnost obdivuje slavná dinosauří naleziště v zahraničí, na Rokycansku se nachází světově unikátní doklad života z mnohem staršího období.
Ještě v listopadu 2025 se jeho jméno objevilo v souvislosti s ambiciózním projektem paleobotanického centra v Radnicích. Záměr počítal s moderním vědeckým a návštěvnickým areálem, který by zpřístupnil unikátní prvohorní naleziště odborníkům i široké veřejnosti.
Součástí projektu měly být otevřené expozice, vzdělávací prostory, ukázky pravěké vegetace a místa, kde by si návštěvníci mohli pod odborným dohledem sami vyzkoušet hledání zkamenělin.
Starosta Radnic Jan Altman tehdy uvedl, že právě Josef Pšenička stál za návrhem celého konceptu. Projekt však narážel na vysoké finanční náklady, které se pohybovaly ve stovkách milionů korun.
Pro Pšeničku bylo Radnicko nejen místem vědeckého výzkumu, ale také krajinou, ke které měl osobní vztah. Svým dlouholetým úsilím přispěl k tomu, že se Ovčín zařadil mezi mezinárodně uznávané paleobotanické lokality.
Pšeničkova práce nekončila v českých muzeích a na tuzemských nalezištích. Účastnil se vědeckých expedic a spolupracoval s odborníky z různých zemí.
Výroční zpráva Západočeského muzea například dokládá jeho účast na odborné konferenci v australském Perthu v roce 2011. V roce 2024 se podílel na terénní exkurzi věnované karbonskému období v oblasti Malého Svatobernardského průsmyku na hranici Itálie a Francie.
Významnou součástí jeho práce byla také popularizace paleontologie. Snažil se přiblížit veřejnosti, jak vypadala krajina dnešního Plzeňského kraje před stovkami milionů let a proč jsou její zkameněliny důležité pro poznání historie života na Zemi.
Vedle vědecké práce se Josef Pšenička dlouhodobě zajímal o veřejné dění. V Plzni se zapojil do komunální politiky jako kandidát hnutí PRO PLZEŇ.
Jeho politické angažmá přitom nebylo nové. Za stejné uskupení kandidoval už v komunálních volbách v letech 2018 a 2022, kdy se ucházel o mandát v městském obvodu Plzeň 1. Kandidoval také v letošních říjnových volbách.
Aktivně se zapojoval rovněž do sportovního života. Podle vyjádření hokejového klubu HC Pilsen Wolves patřil k jeho dlouholetým podporovatelům a dobrovolníkům a podílel se na počátcích jeho fungování.
Odchod Josefa Pšeničky znamená ztrátu nejen pro Západočeské muzeum v Plzni, ale i pro českou paleontologii. Jeho dlouholetý výzkum přispěl k poznání prvohorních lesů, které pokrývaly území dnešního západního Česka.
Zůstávají po něm odborné publikace, vědecké objevy i práce na zpřístupnění mimořádného naleziště u Radnic. Především však kolegové, spolupracovníci a lidé, s nimiž spojil svůj profesní i osobní život.
Josefu Pšeničkovi bylo pouhých 53 let.