Výsledky jsou vzhledem k uplynulým dvěma letům velmi příznivé, 92 procent dotazovaných je spokojeno s kulturou v Plzni. Nejvíce lidé vyjádřili spokojenost s divadly, akcemi ve veřejném prostoru a s pestrostí kulturní nabídky. Naopak nedostatky vidí v četnosti koncertů známých českých a zahraničních interpretů a postrádají v Plzni kvalitní koncertní sál.
„Hlavním cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, jaká je spokojenost Plzeňanů se stávající kulturní nabídkou a co jim v této oblasti naopak schází. Výsledky mě mile překvapily, neboť dva předchozí složité pandemické roky kultuře rozhodně neprospěly. Proto si zjištění, že 92 procent respondentů je zcela či alespoň částečně spokojeno s kulturou v našem městě, velice vážím a uvedené podněty a přání zbylých 8 procent nespokojených mě motivují k další práci v oblasti kultury,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.
Nejspokojenější s kulturní nabídkou jsou nejmladší respondenti (15–19 let) a senioři, podíl nespokojených se nejvíce projevil ve věkové kategorii 30–39 let. Nejvíce v Plzni v oblasti infrastruktury postrádají kvalitní koncertní sál, moderní galerii a kulturní dům, nejčastěji si dotázaní přáli rekonstrukci KD Peklo.
Opomenuta nebyla ani festivalová nabídka, nejčastěji lidé navštěvují Festival na ulici či Divadelní léto pod plzeňským nebem. Ve věkové skupině 20–49 let je nejoblíbenějším festivalem Pilsen Busking Fest, u respondentů ve středním věku Mezinárodní festival DIVADLO. Mezi nejoblíbenější kulturní zařízení patří plzeňská divadla (Divadlo J. K. Tyla, Divadlo ALFA, Divadlo Pluto a Divadlo Dialog), Měšťanská beseda, kina a Papírna či Moving Station, u nejmladších respondentů DEPO2015. Mezinárodní potenciál kultury shledávají dotázaní nejvíce u Slavností svobody, Plzeňské filharmonie, Divadla J. K. Tyla a Mezinárodního festivalu DIVADLO.
„Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jsou dostatečně informováni o tom, co se v oblasti kultury v Plzni děje. 69 procent dotázaných využívá jako zdroj informací internet, a to více zdrojů, mladší a střední generace preferují sociální sítě. Tisk, regionální televize či rozhlas jsou doménou spíše starší věkové skupiny,“ přiblížila Eliška Bartáková.
Průzkum se zaměřil i na zjišťování překážek, které lidem brání navštívit akce či kulturní zařízení. Nejčastěji šlo o nedostatek času a financí. „Přičemž 34 procent respondentů uvedlo, že kulturní akce nenavštěvuje stejně často jako před pandemií covidu-19. Téměř polovina (46 procent) vyjíždí alespoň jednou za tři měsíce za kulturní nabídkou mimo Plzeň. A 63 procent dotázaných navštěvuje kulturní akce v Plzni alespoň jednou za měsíc, 17 procent dokonce alespoň jedenkrát v týdnu,“ vypočítala Květuše Sokolová, vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně.
Názory občanů zjišťoval Odbor kultury Magistrátu města Plzně, který dotazníkové šetření realizoval společně s Centrem pro komunitní práci západní Čechy letos v létě od května do srpna. Celkem bylo získáno 1090 vyplněných dotazníků, jejichž respondenti představují reprezentativní vzorek obyvatel Plzně dle kvótního výběru podle stávající struktury obyvatel města, zkoumána byla populace ve věku od 15 let.
Odbor kultury realizoval šetření především proto, aby zjistil, zda je kulturní nabídka v Plzni dostatečná, jaké jsou silné a slabé stránky spektra nabídky kulturních produktů a také jak vnímají občané stávající síť plzeňských kulturních zařízení. Poslední takto rozsáhlý průzkum se uskutečnil před čtyřmi lety v době přípravy nové kulturní strategie města.
Výsledky průzkumu byly představeny odborné veřejnosti na listopadovém Kulturním fóru Plzeň 2022. Pro veřejnost jsou kompletní výsledky šetření k dispozici na webových stránkách města v sekci odboru kultury:
https://www.plzen.eu/urad/magistrat-mesta-plzne/urad-sluzeb-obyvatelstvu/odbor-kultury/odbor-kultury.aspx.
