Medaili Za zásluhy o stát mu udělil 28. října prezident republiky, vyznamenání si mohou lidé prohlédnout až do 17. listopadu v jedné z vitrín na výstavě v mázhauzu plzeňské radnice na náměstí Republiky 1. Státní vyznamenání je součástí expozice nazvané Purkmistři, starostové a primátoři města Plzně v letech 1828 – 1948.
„Jsem rád, že je ocenění vystaveno a každý se na něj může přijít podívat a připomenout si tak významného plzeňského politika. Za vedení Luďka Pika, který stál v čele Plzně v letech 1919 až 1938, došlo k obrovskému rozvoji našeho města,“ přiblížil primátor Martin Zrzavecký, který vyznamenání na Pražském hradě po dohodě a s pověřením Pikovy rodiny přebíral.
Za starostování Luďka Pika byly provedeny úpravy ulic, zregulovány řeky, stavěly se mosty, školy, město bylo elektrifikováno, zmodernizovala se doprava, byla postavena řada veřejně prospěšných staveb, které městu slouží dodnes. Z funkce starosty Plzně musel Luděk Pik odejít po okupaci Československa německými vojsky, během války byl opakovaně zatčen gestapem. V poválečném období se pod nátlakem komunistů musel vzdát politické činnosti. Zemřel 19. dubna 1948. Manželé Pikovi neměli žádné děti a většinu svého majetku věnovali městu Plzni. Pik má na ústředním hřbitově v Plzni čestný hrob mezi 40 osobnostmi, jako jsou loutkář Josef Skupa, malíř Jiří Trnka, spisoval Karel Klostermann a generál Heliodor Píka.
Na výstavě jsou představeny i další osobnosti, které stály v čele Plzně v letech 1828 až 1948. Návštěvníci uvidí posledního „královského purkmistra“ Martina Kopeckého, jemuž vděční Plzeňané postavili v Plzni dva pomníky. Následují purkmistři počínaje Františkem Wankou a konče Matoušem Mandlem. Na výstavě jsou představeny reprodukce jejich portrétů namalovaných Josefem Mandlem, bratrem purkmistra Matouše Mandla. Další představitelé města jsou na výstavě představeni jen na fotografiích. Jsou to protektorátní vládní komisaři Petr Němejc a Walter Sturm. Dále to je předseda Revolučního národního výboru, velitel povstání Plzeňanů v květnu 1945, a pak primátor Jindřich Krejčík. Následuje Josef Ullrich a poslední primátor před únorem 1949 Karel Křepinský.
