Plzeňská zoo má po osmi letech mládě kapybary

Plzeňská zoo se po osmi letech dočkala narození mláděte největšího hlodavce na světě, kapybary. Rodiče se narodili v roce 2018.

mobil pohotovost dárky prosinec 2020

Tři samice zoo v loňském roce dovezla z německého Mnichova a samce ze slovenských Košic.

Kapybara je hlodavec z rodu morčatovitých žijící v okolí velkých jihoamerických řek. Je přizpůsobena životu ve vodě a jejím okolí. Mezi prsty má plovací blány, které jí pomáhají jak k plavání, tak k pohybu po měkkém bahnitém břehu. V přírodě se živí spásáním vodních rostlin. Samci dosahují hmotnosti až kolem šedesáti kilogramů a délky více než jeden metr. Zvláště mladí jedinci jsou přirozenou potravou pro anakondy a kajmany. Žijí v rodinných skupinách, jeden dominantní samec, několik samic a jejich mláďata.

V plzeňské zoo kapybary chovají od roku 1997 dovezením prvních zvířat z děčínské zoo. Poslední mláďata odchovali v roce 2008, ta se dožila až dvanácti let. Poslední dvě mláďata se narodila v roce 2012, ale po několika dnech uhynula.

Kapybary v Plzni žijí ve společné expozici s lamami vikuňa a nandu pampovými. Mají k dispozici velký travnatý výběh, kde se mohou celý den pást a dva bazény. Vnitřní, který využívají i v zimním období a velký venkovní. Kromě trávy dostávají seno a v malém množství granule a kořenovou zeleninu.

Vzhledem k tomu, že v zoo jsou tři samice, chovatelé doufají, že se letos dočkají dalších mláďat.

Kapybara
Největší hlodavec světa se v Plzni poprvé objevil v roce 1997, stejně jako například tučňáci, mary, komodští varani či zubři. V historii chovu se opakovaně rozmnožil. V posledních letech žije ve výběhu americké pampy s lamami a nandu pampovými. K rozmnožování potřebují vodní nádrž. Kapybara je známá pod starým českým názvem plavoun, indiánské označení zní Pán trávy.

V přírodě může vážit 50 kg, v lidském chovu až 80 kg i více. Velmi dobře plave a potápí se, pod hladinou může vydržet 8-10 minut. Jejími hlavními nepřáteli jsou anakondy, kajmani, jaguáři a lidé, kteří je často loví pro maso. Potravu tvoří hlavně dužnaté vodní rostliny. Dorůstá délky 1 m, mezi prsty je plovací blána. Má poměrně řídkou a hrubou srst. Žijí sociálním způsobem života, v jedné skupině je samec, 2 - 3 samice a mláďata. Na společném shromaždišti se může sejít až 100 jedinců. Samice rodí jednou ročně po 110 dnech 2 - 8 mláďat. Dospívá ve třetím roce. V lidské péči se dožívá až 12 let, poslední dobou patří mezi hojné a dobře se množící druhy, v Evropě ji chová přes 230 zoo a zooparků. Stejně jako např. hroch má oči, uši a nozdry v jedné rovině.

foto: zoo plzeň

weby na míru UNIWEB

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
karoq 2020 prosinec

Hlavní zprávy

 

čez zprávy 2018
seo uniweb