Řetěz kromě státního znaku a znaku Plzeňského kraje obsahuje zobrazení všech sedmi okresů kraje.
„Zákon o krajích hovoří o tom, že hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný odznak, nebo také jinak řečeno řetěz hejtmana. Plzeňský kraj byl až do dnešního dne jedním z pravděpodobně čtyř krajů, které tento závěsný odznak nemají. Dovolte mi proto nyní představit řetěz hejtmana, který navrhl a vytvořil šperkař docent Petr Vogel, a dekorovat jím hejtmana Plzeňského kraje pana Václava Šlajse,“ těmito slovy zahájil na zasedání Zastupitelstva Plzeňského kraje slavnostní dekorování hejtmana závěsným odznakem ředitel úřadu Jiří Leščinský.
„Hlavní motiv hejtmanského řetězu je spolu se státním a krajským znakem zobrazení soustavy osmi polí oválných formátů představujících sedm okresů a jedno vyobrazení územního celku Plzeňského kraje. V každém jednotlivém okresu jsou spolu s územní mapou vybrány motivy siluet významných památek, stěžejních chrámů, kostelů, městských věží, hradeb a náměstí,“ popisuje hlavní části řetězu autor Petr Vogel. Hejtmanský řetěz je vyroben ze stříbra klasickými zlatnickými technikami, z části galvanicky zlacený. Jeho celková váha je 937 gramů.
Jednotlivé části:
* Domažlicko je zobrazeno siluetou náměstí Míru s dominantou Domažlické věže.
* Plzeň-jih zobrazuje silueta barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích.
* Klatovsko zobrazuje střed města s jeho dominantou Černé věže a farního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a Sv. Ignáce.
* Plzeň-město představuje silueta části náměstí Republiky s katedrálou Sv. Bartoloměje.
* Plzeň-sever představuje silueta Mariánské Týnice, dnešního Muzea a galerie severního Plzeňska.
* Rokycansko symbolizuje silueta části Masarykova náměstí s kostelem Panny Marie Sněžné a morovým sloupem.
* Tachovsko představuje silueta kostela Nanebevzetí Panny Marie s částí městského opevnění.
* Celou sestavu okresů uzavírá pole s vyobrazením územního celku Plzeňského kraje s rotundou Sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci.
Šperkařská práce
Siluety památek a významných motivů jsou vyřezány ručně lupénkovou pilkou do plechu o síle 1 mm. Vyřezaná linka tak získává příjemný charakter kresby. Jednotlivá pole jsou tvarována na principu zlatého řezu, v polích vycházejících z obdélníkových a elipsových základů. Základové, spodní plechy s vykreslenými motivy jsou galvanicky pozlacené, díky tomu působí a světelně vyzařují symbolické světlo z reálné podstaty a historických vazeb až do současnosti. Vrchní pole jsou ponechána v bílé, stříbrné barvě, mají na sobě vyřezány motivy územních hranic regionů. Se spodním, zlaceným dílem jsou spojeny soustruženou pozlacenou mechanikou, kterou upevňují zapuštěné stříbrné imbusové šrouby.
Moderní pojetí
Záměrným skloubením nového, tzv. moderního pojetí designového tvarosloví spolu s klasickým, tradičním vnímáním a řemeslným zpracováním strojové mechaniky, se symbolicky poukazuje na charakter neustále se rozvíjejícího kraje, jeho historických kořenů a vazeb, spolu s tím i současně novodobého fenoménu rozvoje průmyslově-technického odvětví a Západočeské univerzity v Plzni.
Klasické zlatnické techniky
Mechanika spojovacích článků je stavěna formou opakujících se litých a montovaných dílů, technických segmentů, kardanových kloubů, nýtů, odlévaných dílů. Pro větší prostorovou plasticitu jsou středy mechaniky řetězu řešeny formou objektů, které symbolizují prolnutí a jednotu dvou principů materiální a duchovní podstaty. Symbolů, které představují čtverec a kruh. Jsou proporčně skloubeny a namodelovány tak, aby se vzájemně prolínaly a vytvářely jeden vyvážený a pevný celek, kterým je držen celý systém řetězu.
Přestože se na první pohled může zdát, že hejtmanský řetěz je vyroben strojově, není tomu tak, je vyroben klasickými zlatnickými technikami. Technikou montáže, odlévání, řezání lupénkovou pilkou, pájení v ohni, nýtování, pilování, kracování a leštění.
Centrální část řetězu
Stěžejní, centrální část řetězu je tvořena podle zákonem určujícího pravidla kompozicí dvou znaků. Státního znaku České republiky a znaku Plzeňského kraje. Státní znak je svým postavením symbolicky situován do polohy nad znak kraje. Je ukotven podobně technickým způsobem jako spojovací články řetězu v přesné a vyvážené mechanice. Je uchycen ve dvou odsazených válečkových obrubách a imbusových šroubech. Díky tomuto spojení dochází k zajímavému momentu, kdy je znak chráněn svým okolím pevnou mechanikou hmotnějších forem a současně svou levitací působí odlehčenou lehkostí hrou světel a stínů kolem štítu znaku. Znak je povrchově upraven, medailérským způsobem patinován tak, aby se kontrastně vykreslila a ještě více zdůraznila modelace reliéfu.
Znak kraje
Dominantní část řetězu je tvarována na zlatém fundamentu, pevném základu ohraničeném a tvořeném kruhovým formátem s nápisem „PLZEŇSKÝ KRAJ“. Svou polohou je centrálně umístěn do prostoru a obdobně jako u státního znaku je medailérským způsobem patinován a povrchově upraven. Je záměrně vystavěn do většího formátu a vyššího reliéfu modelace, než státní znak. Tímto zpracováním a umístěním, je na první pohled zřejmé, co je stěžejní podstatou hejtmanského řetězu Plzeňského kraje. Svou barevností, zlatou základnou je vizuálně propojen s jednotlivými, nosnými články řetězu, což v konečném důsledku vytváří dojem jednoty celého klenotu.
Medailonek autora
Šperkař, medailér a pedagog Ústavu umění a designu ZČU doc. M.A. Petr Vogel složil absolutorium v roce 1993 na VŠUP Praha, obor Kov a šperk, u prof. V. K. Nováka. V letech 1994 až 2007 pracoval na VŠUP jako odborný asistent a od roku 2007 působí na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, kde je v současné době vedoucím ateliéru Design kovu a šperku.
Umělecká díla Petra Vogela jsou zastoupena v mnoha českých a zahraničních sbírkách, jmenujme například Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravskou galerii Brno, Sammlung Dr. Heidi Dr. Karl Bollmann v Rakousku či Gallery Helen Drutt ve Philadelphii.
V bohatém výčtu jeho prací najdeme vedle řady pamětních medailí, plaket či ocenění například děkanský řetěz Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni (2015), pomník Ladislava Sutnara v Plzni (2014) nebo pečetní prsten prezidenta
