Plzeňský kraj oslavil 108 let republiky. Nechyběly pietní akty, průvod světel ani pocty

Plzeňský kraj si ve středu 28. října 2026 připomněl 108. výročí vzniku samostatného Československa. Zástupci kraje, měst a dalších institucí uctili památku zakladatelů republiky i obětí první světové války při pietních aktech v Plzni, Rokycanech a Klatovech. Připomínka historického výročí se nesla především ve znamení svobody, demokracie a odpovědnosti za budoucnost země. V krajské metropoli oslavy doplnil bohatý celodenní program, slavnostní ocenění významných osobností, tradiční Průvod světel i večerní hudebně-světelná show.

Státní svátek patřil nejen oficiálním ceremoniím. Navzdory sychravému počasí vyrazily do plzeňských ulic tisíce návštěvníků, kteří využili příležitost prohlédnout si historické památky, muzea, divadla a další zajímavá místa. Řada institucí otevřela své prostory zdarma nebo za symbolické vstupné.

Plzeň uctila Masaryka. Hejtman připomněl odvahu zakladatelů republiky

Hlavní krajský vzpomínkový akt se uskutečnil na náměstí T. G. Masaryka v Plzni, kde stojí památník národního osvobození s pomníkem prvního československého prezidenta. Vzpomínkové setkání začalo v 16:30 hodin a bylo jedním z ústředních okamžiků oslav.

Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan položil květiny k památníku a ve svém projevu připomněl význam historického rozhodnutí, které před 108 lety přineslo českému a slovenskému národu samostatný stát.

28. říjen je mnohem víc než jen datum v kalendáři. Je to připomínka odvahy lidí, kteří dokázali proměnit myšlenku ve skutečnost.Kamal Farhan, hejtman Plzeňského kraje

Hejtman připomněl také zásadní osobnosti československého zahraničního odboje, především Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika. Právě jejich diplomatické a politické úsilí během první světové války patřilo k rozhodujícím předpokladům vzniku samostatného Československa.

Ve svém vystoupení Farhan zdůraznil, že zatímco generace před více než stoletím usilovaly o samotnou existenci vlastního státu, současná společnost stojí před jinými úkoly. Za důležité označil ochranu demokratických hodnot, vzájemnou toleranci a schopnost respektovat rozdílné názory.

Podle hejtmana svoboda neznamená pouze možnost vyjádřit vlastní přesvědčení, ale také ochotu naslouchat druhým a převzít odpovědnost za společnou budoucnost. Připomněl rovněž význam regionální identity a odpovědnost současných generací předat zemi svým potomkům v dobrém stavu.

Plzeň ocenila pět osobností, které proslavily město

Významnou součástí oslav bylo také předání Pečetí města Plzně. Tradiční městská ocenění uděluje primátor osobnostem, které se mimořádným způsobem zasloužily o rozvoj města, jeho prestiž nebo propagaci doma i v zahraničí.

V obřadní síni historické radnice letos ocenění získalo pět osobností z oblasti zdravotnictví, vědy, sportu a kultury. Primátor Roman Zarzycký vyzdvihl jejich dlouholetou práci a přínos pro Plzeň.

Mezi oceněnými byl významný onkolog Jindřich Fínek, který se dlouhodobě podílí na rozvoji onkologické péče, bývalý házenkář a stříbrný olympijský medailista Vladimír Jarý, odborník na moderní materiály Tomáš Křenek, informatik a vysokoškolský pedagog Václav Skala a varhaník, dirigent a hudebník Adam Viktora. Tomáš Křenek se slavnostního předání nemohl osobně zúčastnit.

Ocenění tak připomnělo, že odkaz zakladatelů republiky není spojen pouze s historickými osobnostmi, ale také s lidmi, kteří svým působením přispívají k rozvoji současné společnosti.

Plzeň oslavovala celý den. Památky, historické vozy i Průvod světel

Plzeňské oslavy vzniku republiky mají dlouhou tradici. Město jejich současnou podobu pořádá od roku 2006 a během dvou desetiletí se z nich stala jedna z nejvýznamnějších veřejných akcí podzimní sezony.

Také letos nabídly desítky možností, jak si státní svátek připomenout. Návštěvníci mohli zamířit například do Velké a Staré synagogy, Západočeského muzea, Divadla J. K. Tyla, plzeňské radnice nebo Měšťanské besedy. Připraveny byly komentované prohlídky, exkurze do technických provozů i jízdy historickými vozy městské dopravy.

Řada míst nabízela vstupné za symbolických 28 korun, slevu 28 procent nebo zcela bezplatný vstup. Program byl určen rodinám s dětmi, zájemcům o historii, techniku i milovníkům kultury.

Po odpoledním pietním setkání na náměstí T. G. Masaryka následoval v 18 hodin tradiční Průvod světel. Jeho trasa vedla Klatovskou třídou přes Smetanovy a Kopeckého sady a Františkánskou ulicí na náměstí Republiky. Do průvodu se podle programu zapojili také zástupci plzeňského Sokola, legionáři a mažoretky.

Večerní oslavy měly letos netradiční podobu. Namísto klasického ohňostroje připravilo město na náměstí Republiky představení Oslava republiky – 3D symfonie světel, které propojilo hudbu, prostorové světelné efekty a architekturu historického centra. Součástí programu bylo také vystoupení vokální skupiny KrisKros a cappella.

Rokycany vzpomínaly na padlé vojáky. Muzeum se rozloučilo se sezonou

Výročí vzniku samostatného Československa si připomněly také Rokycany. Pietní akt se konal u pomníku padlým v první světové válce na náměstí 5. května. Za Plzeňský kraj zde položil květiny náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc.

Vzpomínka byla věnována především lidem, kteří ve válečných letech přišli o život. První světová válka zasáhla také Rokycansko, odkud na fronty rakousko-uherské armády odcházeli místní muži. Jejich osudy dodnes připomínají pomníky se jmény padlých v řadě měst a obcí.

Vladimír Kroc následně navštívil Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, které na státní svátek otevřelo veřejnosti naposledy v letošní návštěvnické sezoně.

Návštěvníci si mohli prohlédnout rozsáhlé vnitřní a venkovní expozice vojenské historie, dobové předměty i výstavu věnovanou roku 1918 a vzniku Československa. Muzeum je známé zejména svou vojenskou technikou a připomínkou událostí konce druhé světové války.

Právě propojení obou historických období dává návštěvě symbolický rozměr. Zatímco rok 1918 znamenal vznik samostatného státu, rok 1945 přinesl jeho osvobození od nacistické okupace. Obě události patří k důležitým mezníkům moderních českých dějin.

Klatovy uctily oběti první světové války v sadech Pod Valy

Komornější charakter měla vzpomínková akce v Klatovech. U pomníku obětem první světové války v sadech Pod Valy položil květiny náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky a majetku Pavel Strolený.

Také zde byla připomínka věnována nejen samotnému vzniku Československa, ale i lidským obětem, které předcházely jeho vyhlášení. První světová válka přinesla obyvatelům západních Čech mobilizaci, nedostatek potravin, hospodářské problémy a ztrátu mnoha blízkých.

Památníky padlých tak nejsou pouze svědectvím vojenských dějin. Připomínají rovněž osudy obyčejných rodin a skutečnost, že vznik samostatné republiky přišel po čtyřech letech mimořádně ničivého konfliktu.

Jak vypadal 28. říjen 1918 v Plzni? Lidé nesli ulicemi rakev monarchie

Samotný vznik Československa provázely v Plzni před 108 lety velmi bouřlivé události. Podle historických záznamů z Encyklopedie města Plzně se zprávy o zásadním politickém vývoji v Rakousku-Uhersku dostaly do města již dopoledne 28. října 1918.

Krátce po poledni vypukla na Petrohradě spontánní demonstrace zaměstnanců železničních dílen. Průvod vyrazil na Mikulášské náměstí a jeho účastníci nesli symbolickou rakev představující konec habsburské monarchie. Na ní byla vojenská čapka a v čele průvodu se objevilo také pomyslné úmrtní oznámení starého mocnářství.

Další demonstranti se shromažďovali v centru města. Před tehdejším okresním hejtmanstvím v dnešní Americké ulici lidé strhávali symboly rakouské státní moci. Na Velkém náměstí, dnešním náměstí Republiky, se uskutečnilo velké veřejné shromáždění.

Významnou roli při převratu sehráli představitelé plzeňského Národního výboru, zejména Matouš Mandl a Luděk Pik. Národní výbor převzal ještě téhož dne na území soudního okresu moc a vyzval obyvatele k zachování pořádku.

Plzeň přitom vstupovala do nové republiky poznamenaná válečnými útrapami. Jen několik měsíců předtím, v červnu 1918, při hladových nepokojích v Koterovské ulici zastřelili vojáci šest dětí. Také tato tragédie dokládá napětí, které v závěru první světové války ve městě panovalo.

Radost ze vzniku samostatného Československa proto znamenala nejen politickou změnu, ale také naději na konec válečných útrap a začátek lepšího života.

Výročí připomněly také historické letouny Spitfire a Hurricane

K oslavám 108. výročí vzniku republiky se připojilo také Letiště a letecké muzeum Točná, které připravilo symbolické přelety historických letounů Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire nad vybranými místy České republiky.

Oba typy stíhacích letounů patří k legendám druhé světové války. Významnou roli sehrály zejména během bitvy o Británii v roce 1940, kdy se na straně britského Královského letectva RAF zapojili do bojů také českoslovenští piloti.

Letouny tak připomínají nejen samotný vznik státu v roce 1918, ale také úsilí československých vojáků a letců o jeho obnovení během druhé světové války. Pro mnoho lidí představují symbol odvahy a odhodlání bránit svobodu i daleko od domova.

Odkaz republiky zůstává aktuální i po 108 letech

Vznik samostatného Československa 28. října 1918 představoval jeden z nejvýznamnějších okamžiků moderních českých a slovenských dějin. Nový stát vznikl po rozpadu Rakouska-Uherska a navázal na dlouholeté úsilí domácího i zahraničního odboje.

Prvním prezidentem republiky se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Československo postupně budovalo demokratické instituce, vlastní armádu a státní správu. Změny přinesly také rozvoj školství, sociálního zabezpečení a pracovního práva.

Středeční pietní akty v Plzni, Rokycanech a Klatovech tak připomněly nejen události staré více než jedno století. Jak zaznělo při plzeňském vzpomínkovém setkání, svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a jejich zachování vyžaduje odpovědnost každé generace.

Další informace o krajských pietních aktech zveřejnil Plzeňský kraj. Podrobnosti k městským oslavám nabízí také oficiální web Plzeňských oslav vzniku republiky.