Plzeňský kraj pohledem statistiky: Populace stárne, rozvodů je stále víc

To vše patří mezi závěry z tiskové konference „Sociální a ekonomická situace v Plzeňském kraji“, která se uskutečnila na Krajské správě ČSÚ v Plzni.

Obyvatelstvo, domácnosti, bydlení
„Mezi hlavní příčiny negativního vývoje demografických jevů, které mají svůj dopad na fungování rodiny a manželství, patří současný životní styl, kde se často projevuje sobectví, individualismus a odkládání početí na pozdější dobu. Nesmíme opomenout ani některé ekonomické faktory jako nízkou cenu práce a naproti tomu vysoké životní náklady a nestabilitu legislativy“, sdělil Miloslav Chlad z Krajské správy ČSÚ v Plzni. Miloslav Chlad vyzdvihl hlavní trendy v oblasti demografie: „Mírný růst počtu obyvatelstva souvisí zejména s migrací populace, Plzeňský kraj má čtvrtý nejvyšší index stáří v rámci mezikrajského porovnání, naděje dožití se prodlužuje jak u mužů (na 75,5 let), tak i u žen (80,9 let), zvýšil se věk prvorodiček, což má negativní dopad na prognózu vývoje věkové struktury obyvatelstva.“  Situace v oblasti manželství, rodiny a domácností se také nevyvíjí příznivě. Klesá počet sňatků (v roce 2013 jich bylo nejméně za posledních 10 let), je upřednostňována kariéra, neúplné rodiny využívají či zneužívají výhod na úkor rodin funkčních. Tento trend je možné doložit například na relativním ukazateli rozvodovosti (na 1 000 obyvatel středního stavu), který v Plzeňském kraji dosáhl výše 2,8 a řadí tak náš region na 4. místo v ČR.
V roce 2013 byl Plzeňský kraj jediným regionem, kde nedošlo k poklesu počtu dokončených bytů, v loňském roce se však tento trend nepodařilo udržet. Bytovou výstavbu lze charakterizovat pokračováním suburbanizačního procesu v okolí krajské metropole a výstavbou v atraktivních přírodních oblastech NP Šumava a CHKO Český les.

Životní prostředí
Oblast životního prostředí je poznamenána úbytkem zemědělské půdy, na druhou stranu je registrován rostoucí podíl ekologicky obhospodařované půdy a ekofarem. Pro Plzeňský kraj je vcelku charakteristické relativně čisté ovzduší, což sehrálo pozitivní roli při volbě nejlepšího místa pro život, jímž se Plzeňský kraj stal v loňském roce.

Zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení, kriminalita
Z pohledu kraje lze pozitivně hodnotit 3. místo v mezikrajském porovnání u počtu lékařů na tisíc obyvatel (4,7). Dostupnost lékařské péče je však rozdílná, ve venkovských okresech je lékařů nedostatek. Vzhledem ke zhoršující se demografické skladbě populace bude zřejmě nutné přistoupit i ke změnám u zdravotnické infrastruktury, a to s přihlédnutím k jejímu efektivnímu a hospodárnému využití.
Ve školství bude třeba rychle změnit oborové zaměření vzdělávání mládeže ve prospěch technických směrů. Tento trend se musí promítnout i v získávání pracovních dovedností a návyků již od předškolního věku. Pro oblast sociálního zabezpečení je charakteristický růst počtu příjemců předčasných starobních důchodů. Lidé ve starobním důchodu tvoří 60 % všech důchodců. Podíl průměrného starobního důchodu odpovídá 48,5 % mediánu mezd. Průměrná mzda v roce 2013 byla v Plzeňském kraji 4. nevyšší v ČR. Pod hranicí životního minima se nacházelo 6 364 domácností (2,7 %), což je třikrát více než v roce 2012. Meziročně poklesly vyplacené podpory v nezaměstnanosti, a to o 5,5 mil. Kč. V roce 2014 ubylo zjištěných trestných činů v kraji i ve všech jeho okresech. Objasněnost dosáhla výše 54,4 %. Nejčastěji docházelo k prostým krádežím a krádežím vloupáním.

Nezaměstnanost
Miloslav Chlad vcelku příznivě hodnotí trh práce. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO
ve 4. čtvrtletí 2014 činila 5,0 %, což je ve srovnání s republikovým průměrem o 0,8 procentního bodu
méně. Ještě příznivěji vychází porovnání s průměrem za EU28, kde obecná míra nezaměstnanosti
dosáhla výše 9,9 %. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci a osoby s úplným
středním vzděláním s maturitou. Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se
základním vzděláním, nadprůměrná je i ve skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně
vyučených.

Makroekonomika
Poměrně pozitivní vývoj v roce 2013 zaznamenal v našem kraji stěžejní ukazatel charakterizující produkčnost místního hospodářství, kterým je reálný růst HDP. Ten se meziročně zvýšil o 2,0 %. Ke zlepšení došlo zejména v odvětví výroby základních kovů, hutního zpracování a slévárenství, dále lze příznivě hodnotit i odvětví výroby počítačů a elektronických zařízení, kde došlo k nárůstu HPH o 32 %, a odvětví výroby nápojů s navýšením HPH o 21 %. Vytvořený HDP v kraji byl o 48 % vyšší než v roce 1995. Zřejmě nejobjektivnějším indikátorem pro měření intenzity produkčnosti daného území je výše HDP na 1 obyvatele. V mezikrajském porovnání dosáhl Plzeňský kraj po Praze a Jihomoravském kraji třetí nejvyšší hodnoty. Velmi často se tento ukazatel chybně spojuje s charakteristikou bohatství regionu. K tomu má daleko blíže jiný makroekonomický indikátor –
disponibilní důchod domácností, který zohledňuje prvotní a druhotné rozdělení důchodů v rámci
sektoru domácností. „Plzeňský kraj má třetí nejvyšší podíl čistého disponibilního důchodu domácností
na 1 obyvatele, čímž překročil republikový průměr o 2,4 %“, doplnil na závěr tiskové konference ředitel
Krajské správy ČSÚ v Plzni.