Samotná realizace proběhla začátkem letošního roku v Biopekárně Zemanka, která dokázala využít příznivých vlastností mláta, které vzniká jako odpadní surovina z ječmenného sladu používaného v pivovaru při výrobě piva.
„Mláto má oproti běžným moukám vyšší obsah bílkovin a vlákniny a nižší obsah sacharidů. Těchto vlastností dokonale využívá několik startupů v USA a vyrábí z něho speciální mouku nebo zdravé tyčinky. Rozhodli jsme se najít partnera, který by spolu s námi zkusil experimentálně vyrobit něco podobného i u nás,“ říká iniciátorka projektu Tereza Kamal, která je v Plzeňském Prazdroji zodpovědná za CSR aktivity.
Z experimentu vzešly dvě varianty sušenek, sladká s medem, ovesnými vločkami a rozinkami a slaná, která se hodí například k pivu.
„Zemědělci se o mláto ani v budoucnu nemusejí obávat. Jedná se o jednorázový experiment, naší ambicí, aspoň prozatím, není výroba pečiva ve velkém. A i kdybychom se v budoucnu vydali cestou pravidelné výroby sušenek, budeme používat jen malý zlomek celkového množství mláta, které máme k dispozici. Naší snahou je hlavně ukázat, že i z odpadu se dá vytvořit něco s přidanou hodnotou. A jsem moc ráda, že se to podařilo a že do toho s námi šla právě Biopekárna Zemanka,“ říká Tereza Kamal.
„Pro nás to byla zajímavá výzva. I my jsme se vydali cestou udržitelné výroby a rádi jsme se podíleli na tomto projektu. Ukázali jsme, že výrobu pořád můžeme posouvat ekologičtějším směrem,“ dodává Jan Zeman z Biopekárny Zemanka.
„Spojení pivovaru a pekárny je ideální kombinací. Když si uvědomíme, že v Česku je přes 400 pivovarů, včetně těch malých, vzniká tu obrovský prostor pro budoucí zajímavá partnerství. Udržitelné zero waste hospodaření, které navíc stojí na lokální spolupráci,“ dodává ke spolupráci Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.
„Dnes recyklujeme nebo znovu využijeme 98,5 % veškerého odpadu z výroby. Mláto, kvasnice a sladovnický odpad dodáváme zemědělcům jako krmivo. Čistírenské kaly se používají jako hnojivo. Odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území. Zbytek třídíme,“ uvádí Tereza Kamal.
V loňském roce se stal Plzeňský Prazdroj členem Asociace společenské odpovědnosti, která je největší iniciativou společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje od OSN v Česku.
