Plzeňští archeologové našli stopy dávného osídlení v oblasti hedvábné stezky

Archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni uskutečnili v druhé polovině října výzkumnou expedici v jižním Kyrgyzstánu.

porsche bory 2022

Nalezli sedm sídlištních pahorků dosahujících výšky několika metrů, nálezy odhalily komplikované soužití usedlých populací a nomádů na rozhraní zemědělské krajiny a podhorských stepí. Poskytly také obraz o životě na známé euroasijské hedvábné stezce od 1. tisíciletí př. Kr. Výzkum začal v jižním Kyrgyzstánu již před čtyřmi lety u posvátné Šalamounovy hory, plzeňští archeologové jsou jedni z prvních na světě, kteří tuto významnou oblast podrobněji zkoumají.

„Zaměřili jsme se na lokalitu Ak-Jar v podhůří Pamíru, kudy procházela jedna z hlavních větví starověké a středověké dálkové euroasijské hedvábné stezky. V místě, kde cesta opouští úrodné Ferganské údolí a vstupuje do Alajských hor, jsme v nadmořské výšce 1300 metrů objevili stopy dávného osídlení z doby od 1. tisíciletí př. Kr. až do středověku a novověku,“ popsal vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka.

Výzkum sídlištních pahorků (takzvaných tepe či tellů), které vznikly dlouhodobým sídlením na jednom místě a ukládáním kulturních vrstev, přinesl archeologům svědectví o životě na hedvábné stezce, důležité obchodní spojnici, v době jejího největšího rozmachu. Interdisciplinární výzkum propojil archeologii s geologií, pedologií, paleobotanikou a etnografií.

„Výpověď nalezených artefaktů dokládá prolínání vlivů kočovníků a kultur spojených se zemědělstvím. V svrchních vrstvách, tedy někdy na prahu středověku, odkryv odhalil zánikové horizonty – spáleniště a destrukce staveb, které mohou svědčit o násilném zániku sídel usedlých obyvatel. Ve středověku a novověku nahradili usedlou populaci nomádi. V létě pásli dobytek v Alajských horách, na zimu sestupovali se svými stády do podhůří a zkoumanou lokalitu využívali jako zimoviště. Na troskách starších sídel s hliněnou architekturou si budovali jednoduché přenosné příbytky – jurty,“ přiblížil Pavel Vařeka.

„Za válek na konci 19. století, kdy byl jižní Kyrgyzstán připojen k ruskému impériu, kočovníci přestali zimoviště využívat a před carskou armádou uprchli do hor. V dobách Sovětského svazu pak bylo nomádské obyvatelstvo nuceně usídlováno v nově budovaných ‚kolchozních‘ vesnicích, k nimž se řadí i dnešní Ak-Jar,“ doplnil Pavel Vařeka poznatky z výzkumu nedávné minulosti.

Mezioborově koncipovaný výzkum dokumentuje i způsob obživy místních komunit a proměňující se přírodní prostředí v průběhu více než dvou tisíciletí. Kromě archeologů se na něm podíleli přírodovědci z Geologického ústavu a Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, specializující se na geologii, pedologii a paleobotaniku, a historici a etnografové Fakulty historických věd Ošské státní univerzity. Do výzkumu byli zapojeni jak plzeňští studenti archeologie, tak studenti historie Ošské státní univerzity. Tým úzce spolupracuje také s Ústavem historie a kulturního dědictví Akademie věd Kyrgyzské republiky.

Jižní Kyrgyzstán nebyl cílem plzeňských archeologů poprvé. Už od roku 2018 se ve spolupráci s Národním historickým a archeologickým muzejním komplexem Sulejman-Too podílejí na dokumentaci archeologických památek v prostoru posvátné Šalamounovy hory, která je od roku 2009 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. K úpatí Šalamounovy hory proto zamířili archeologové ZČU i letos. „Archeologický průzkum této oblasti sice začal již ve druhé polovině minulého století, ale v posledních desetiletích stagnuje,“ řekl Pavel Vařeka. Archeologové ZČU jsou tak jedni z prvních, kteří tuto významnou oblast, v níž se střetávaly nejrůznější kulturní vlivy, podrobněji zkoumají.

Do oblasti se expedice vrátí v květnu 2022. V interdisciplinárním týmu budou zastoupeni také další experti z přírodovědných oborů.

NetConcert Brecker Brothers Band Reunion

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
The Loop Jazz Club

Hlavní zprávy

 

NetConcert George Duke Band
uniweb weby