Analýza inkasní společnosti M.B.A. Finance odhalila, že významná část dlužníků se dostává do problémů se splácením zhruba do dvou až čtyř měsíců po vánočních svátcích. Významným faktorem zadlužení v tomto období se ukázala delší pracovní neschopnost. Analýza zkoumala data o 540 tisících dlužníků, kteří se dostali do problémů se splácením výdajů spojených s chodem domácnosti, tedy za energie, telekomunikační služby, pojištění a bankovní financování.
Řada domácností se před svátky zadluží, většinou si vezmou půjčku do 30 tisíc korun, a následně se dostanou do problémů se splácením kvůli výpadku pravidelných příjmů. „Počátky problémů se splácením u významného počtu dlužníků nápadně kolidují s obdobím pravidelných chřipkových epidemií, kdy na dva týdny onemocní třeba i celá rodina a příjmy domácnosti najednou klesnou i na méně než polovinu. Pokud nemají finanční rezervu, snadno spadnou do dluhové spirály. Dárky na dluh se nakonec mohou stát pastí, která dlužníky skřípne na několik let,“ říká Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance.
Doporučovanou finanční rezervu ve výši 6násobku měsíčních příjmů má jen málokdo
Mezi hlavními důvody neschopnosti hradit své finanční závazky dlužníci uvádějí právě zdravotní problémy, špatné finanční plánování a neočekávané výdaje (viz tabulku). „Když zjistí, že na nemocenské dostanou sotva polovinu svého platu a stěží tak zaplatí za nájem a pravidelné služby, je to pro mnoho rodin šok. Bez finanční rezervy domácnosti vykolejí mimořádné bezodkladné výdaje, například náhrada nefunkčního kotle v zimním období. V mnoha případech se ale lidé dopouštějí vyloženě marnotratnosti, kdy utratí neúměrně třeba za vánoční dárky nebo dovolenou a pak nemají na úhradu pravidelných výdajů,“ vysvětluje Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance.
Hlavní důvody, které lidé uvádějí v okamžiku, kdy se dostanou do prodlení ve splácení svých závazků (zdroj: M.B.A. Finance)
ZDRAVOTNÍ DŮVODY:
například odchod na nemocenskou a s tím spojený propad příjmů.
ŠPATNÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ:
vyšší výdaje např. během dovolené a následné problémy s úhradou pravidelných závazků.
NEČEKANÉ VÝDAJE:
např. za úhradu výdajů při řešení havárie v domácnosti nebo neplánovaný nákup spotřebiče, např. náhrada za rozbitou ledničku nebo kotel.
Češi dluží po splatnosti za služby spojené s provozem a financováním domácnosti v průměru 7422 korun. Dluhy spojené s provozem a financováním domácnosti nezvládají splácet hlavně dlužníci z Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje. Naopak nejméně se do problémů se splácením dluhů dostávají lidé ze Zlínska, Vysočiny a Olomouckého kraje. Lidé z Plzeňského kraje dluží v průměru 6914 korun.
Z analýzy M.B.A. Finance vyplývá, že pro zvládnutí neočekávaných výdajů či překlenutí nemocenské by domácnosti měly mít rezervu ve výši 6násobku měsíčních příjmů, to má ale jen málokdo, většina domácností nemá takřka žádnou rezervu: „Finanční rezerva znamená například peníze na spořicím účtu, v žádném případě tím není myšlen kontokorent nebo jiná forma půjčky,“ dodává Jakub Zetek.
Že dlužníci jsou jen vypočítaví lenoši, je mýtus, těch problémových je do 20 procent
Analýza M.B.A. Finance nicméně vyvrací častý názor, že dlužníci jsou vypočítaví lenoši, kteří se jen vymlouvají a dělají dluhy. „Těch vyloženě problémových dlužníků je zhruba pětina, valná většina dlužníků má vůli splácet, ale může to být běh na dlouhou trať. V dnešní době si totiž seriózní věřitelé, třeba banky, už dobře rozmyslí, komu půjčí, takže chroničtí dlužníci půjčku nedostanou,“ říká Jakub Zetek.
To je dobře vidět na příkladu Ústeckého kraje, kde lidé v přepočtu na osobu dluží za provoz domácnosti sice nejméně, ale jen kvůli tomu, že jim nikdo víc nepůjčí. „Na Ústecku lidé v průměru dluží 6105 korun, což je o 1317 korun méně než republikový průměr. Tím ale dobré zprávy končí, protože úspěšnost vymáhání pohledávek tam je nejmenší ze všech krajů – jen 41 procent. Rovněž v tomto kraji je téměř trojnásobně větší pravděpodobnost, že dlužník přestane splácet, než například ve Zlínském kraji,“ vysvětluje Jakub Zetek.
Lidé nejvíce dluží bankám, pojišťovnám a za telekomunikační služby
Když peníze nestačí, lidé obyčejně přestanou hradit závazky, které je nejméně pálí a u kterých očekávají nejmenší negativní dopady vyplývající z neplacení.
„Domácnosti dluží po splatnosti nejvíce za finanční služby a pojištění (67 %), kde je pro dlužníky případný postih nejméně hmatatelný. U mobilních operátorů (28 %) si jsou vědomi, že mohou být rychle odpojeni, takže se snaží za služby platit co nejdéle. V případě energií (5 %), které jsou pro chod domácnosti nepostradatelné, přestávají platit až v okamžiku úplného finančního kolapsu,“ vysvětluje Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance.
Vyhýbat se dohodě o splacení dluhu a nechat vše na soudech se nedoporučuje. Náklady spojené s vymáháním dluhu se v případě soudu navýší až o desítky tisíc korun za honorář advokátů, soudní poplatky a náklady exekučního řízení. „Mimosoudní řešení dluhu umožňuje vzájemnou dohodu mezi věřitelem a dlužníkem. V případě exekuce se ale již dlužníka nikdo na nic neptá a zabavuje se maximum možného, protože příležitost se dohodnout dlužník propásl,“ varuje Jakub Zetek.
