Lidem po celé republice znovu chodí falešné SMS o údajném dluhu na zdravotním pojištění. Podvodníci se vydávají za VZP, vyhrožují sankcemi a požadují okamžitou úhradu přes přiložený odkaz. Pojišťovna varuje, aby na něj adresáti neklikali ani nezadávali údaje ke kartě či bankovnictví.
Do mobilů lidí v Plzni i dalších částech republiky znovu chodí podvodné SMS, které se tváří jako zpráva od zdravotní pojišťovny. Útočníci v nich tvrdí, že adresát dluží na pojistném a musí zaplatit ještě ten samý den. Hrají na stres a strach ze sankcí.
Všeobecná zdravotní pojišťovna varuje, aby lidé na odkaz v SMS vůbec neklikali. Cílem je dostat oběť na falešný web a vylákat z ní údaje k internetovému bankovnictví nebo platební kartě. Podezřelá bývá už samotná adresa odkazu. V aktuální vlně se objevuje i netypická doména s koncovkou .casa místo běžné vzp.cz.
Podvodníci načasovali kampaň na přelom srpna a září. Spoléhají na to, že lidé řeší návrat z dovolených, děti a školu, a na kontrolu detailů jim tak nezbývá čas.
Varovné signály jsou typické:
VZP upozorňuje, že podobné výzvy k okamžité platbě přes odkaz neposílá. Když si nejste jisti, dluh ověřte bezpečně jinou cestou – například v aplikaci Moje VZP, telefonicky na klientské lince nebo e-mailem.
Ověření je možné přes oficiální kanály VZP. Pojišťovna průběžně zveřejňuje varování před falešnými zprávami a podvodnými kampaněmi v sekci aktualit, například zde: VZP.
V případě pochybností mohou lidé volat na klientskou linku 952 222 222 nebo psát na info@vzp.cz.
Podle policie většina těchto útoků stojí na jednoduché psychologii. Když má člověk pocit, že jde o naléhavý problém, přestane řešit detaily. Časté jsou zprávy naznačující blížící se blokaci účtu, problém se zásilkou nebo neautorizovanou platbu.
Policie shrnuje nejčastější triky u tzv. smishingu (phishing přes SMS) a doporučení, jak reagovat, na svém webu: Policie ČR.
Pokud jste na odkaz v SMS klikli, ale nic jste nevyplnili, stránku okamžitě zavřete. Nic dalšího nepíšte a údaje nezadávejte ani dodatečně.
Jestliže jste na falešném webu vyplnili údaje ke kartě nebo bankovnictví, jednejte rychle. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost doporučuje neprodleně kontaktovat banku a řešit zabezpečení účtu, případně blokaci karty a kontrolu transakcí. Praktické rady pro veřejnost najdete u NÚKIB:
Podvodné kampaně obvykle nejsou cílené na jedno město, rozesílají se plošně na náhodná čísla. V redakci se přesto setkáváme s tím, že podobné pokusy zasahují i čtenáře v Plzni a v obcích Plzeňského kraje. Pro všechny platí jednoduché pravidlo: pokud SMS tlačí na rychlou platbu a posílá vás na odkaz, je to podezřelé. Praktická rada na závěr: pokud řešíte své platby, přistupujte na web pojišťovny ručně přes prohlížeč nebo aplikaci, nikdy ne přes odkaz v nečekané zprávě. Tento detail často rozhodne.