Prezentace kalendáře Zlatá cesta

Prezentace kalendáře Zlatá cesta spojená s křtem proběhla dnes 11.11. dopoledne v obřadní síni plzeňské radnice.
Od roku 1996 se každé dva roky koná výtvarná soutěž "My jsme děti na Zlaté cestě". Je to česko-německý projekt organizovaný a podporovaný Spolkem německých a českých škol mezi Norimberkem (jeho předsedou je p. Christoph) a Prahou a Knihovnou města Plzně, která je organizačním
centrem za českou stranu.
Výstavy vítězných prací jsou organizovány jak v Německu, tak v Čechách. Z 1. a 2. ročníku soutěže na témata "Domy na Zlaté cestě" a "Pověst z místa našeho bydliště" se uskutečnily v Plzni, práce 3.ročníku soutěže na téma "Vytvoř obraz slavnosti ve tvé obci" byly prezentovány v Muzeu ve Stříbře.
Výstava prací z posledního 4. ročníku soutěže na téma "Hrady, zámky, kostely mezi Lucemburskem a Prahou" se konala v květnu 2003 ve Weidenu, v červenci a srpnu v Bärnau, v září v Schnaittenbachu, v listopadu bude v Lauf an der Pegnitz. V roce 2004 se plánuje instalace
také ve Stříbře.
Dřívější královská cesta Karla IV. z Prahy do Norimberka byla základem dvojjazyčného kalendáře Spolku německých a českých škol mezi Norimberkem a Prahou. Spoluprací se ZŠ Mánesova ve Stříbře a ZŠ Štěnovice byl vytisknut kalendář nákladem 500 výtisků. Má to být malý příspěvek ke vstupu ČR a Polska do společné Evropy.
Ve 24 obrázcích z výtvarných soutěží z r. 2001 a 2003
představují německé, české, lucemburské a polské děti historii svého bydliště, lidové zvyky a obyčeje.
V kalendáři jsou zastoupeny tyto školy: ZŠ Mánesova
Stříbro, Nýřany, Dobřany, Štěnovice, Plzeň, Rokycany, Zdice, Cerhovice, Hořovice, Loděnice, Beroun, Praha - Josefská a zvl. škola Králův Dvůr.
Za německou stranu školy z Lauf a.d. Pegnitz, Hersbruck,
Altenstadt, Bärnau, Weiden, Königstein, Krummennaab, zvl. škola Neustadt a.d. Waldnaab a také prim. škola Berdorf z Lucemburska a škola Kudowa Zdroj z Polska.
Úvodní slovo v kalendáři má pan primátor Šneberger a pan
Christoph z Altenstadtu představuje česko - německou spolupráci projektu Zlatá stezka. Tento dvojjazyčný kalendář je po kalendáři z r. 2000 a německo - české knize "Pověsti na Zlaté stezce" již třetím produktem od
r. 1996. Tisk kalendáře byl podpořen i okresem Oberpfalz a také p.Simonem Wittmannem, zemským radou z Neustadtu an der Waldnaab. 250 ks kalendáře bude prodáno v Čechách prostřednictvím zúčastněných škol a Knihovny města Plzně /cena 200 Kč / a 250 ks v Německu.
Zlatá cesta vedla z Norimberka k českým hranicím přes Hirschau, Weiden a Bärnau. U hranic ji střežil tachovský hrad a tachovští Chodové. V průběhu 14. a v 1. polovině 15. stol. bylo formanům zakázáno jezdit po postranních cestách, které vedly na Plzeň a na Prahu, a museli používat
přímé cesty, která vedla směrem na Stříbro. Královské města Stříbro dostalo získalo právo, podle kterého cesta musela vést přes něj. Na základě tohoto práva a s ním souvisejících práv cla, skladu a trhu se zde pak soustřeďoval intenzivní obchodní ruch, který tvořil podstatnou část městského bohatství.
V době husitských válek a těsně po nich zaujímala významné postavení katolická Plzeň, která trvale udržovala styky s německými kupeckými domy, a tak cesta vedla přes Plzeň a odtud nuceně přes Rokycany. Po urovnání politických a hospodářských poměrů v českém království se
středisko obchodu přesouvá ku Praze a zvláště pak ke Kutné Hoře, jelikož norimberská strana měla zájem na obchodě s drahými kovy, především se stříbrem, mědí a cínem. Z Kutné Hory se pak větvila dvěma směry: buď přes Hradec do Kladska a odtud do polské Vratislavi nebo přes Jihlavu a
Třebíč do Brna a pak do Budína a na uherské trhy.
Přestože obchodování ve středověku nebylo nijak jistou záležitostí, a doprava po tehdejších cestách nebyla ani pohodlná ani bezpečná, jejich význam je nezanedbatelný.
Fungovaly totiž nejenom jako dopravní trasy, ale také sloužily vojenským výpravám a pohybu knížecích družin a jako komunikační spojnice mezi městy a zeměmi.