Prezident chce diskutovat o Šumavě

Prezident Václav Klaus, zanícený lyžař, chce zprostředkovat diskusi mezi ochránci přírody a podnikateli, kteří usilují o výstavbu lyžařského areálu na šumavské Smrčině. Lesy na Smrčině patří k nejcennějším v národním parku. Podnikatelskému záměru by tak podle ekologů padl za oběť
unikátní kus přírody.
Záměr vybudovat sjezdovky a vlek na Smrčině podporuje už
delší dobu poslanec ODS a někdejší starosta Českých Budějovic Miroslav Beneš. Poukazuje na blahodárný vliv turistiky na rozvoj obcí a zaměstnanosti. Před dvěma lety například nepochodil ve sněmovně s návrhem zmenšení parku na Smrčině o 4000 hektarů. O projekt projevil v minulosti zájem také další přední člen občanské demokracie Vlastimil Tlustý.
Prezident nedávno Šumavu navštívil, lyžovat byl ale na druhé straně hranic - v rakouském Hochfichtu. Zaujalo ho, že na rakouské straně hranic se lyžovat smí a na české ne. Chce být moderátorem diskuse, která by věc řešila. Uvedl to mluvčí Hradu Petr Hájek.
Tento týden tráví na Šumavě dovolenou i náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko. Smrčinu zná a tvrdí, že její pralesní porosty patří k nejcennějším na Šumavě. "Je to unikátní horský prales, který by byl sjezdovkami nenávratně zničen," řekl. Do sousedního Hochfichtu se chystá v doprovodu ředitele správy parku Aloise Pavlíčka vyrazit ve čtvrtek.
O výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny pro Smrčinu
podle Mika zatím nikdo nepožádal. Ani žádné oficiální pozvání k diskusi nad záměrem jeho úřad neobdržel. Rozhodně se Miko postavil proti myšlence, že by mohla být Smrčina vyjmuta z první zóny parku a vyměněna za jiné místo. Podle rakouského podnikatele Richarda Brillingera, kterého citoval týdeník Respekt, přišel s tímto návrhem český prezident. "Je to přírodně cenné místo, ne
předmět obchodu," uvedl Miko.
I podle šéfa parku není pro úvahy o výstavbě areálu na
Smrčině ten pravý čas. Pavlíčko řekl, že porosty na dvou
stranách Smrčiny se od sebe diametrálně liší. Zatímco na rakouské straně byl odedávna hospodářský les, na české byl prales poprvé vyklučen až před 150 až 200 lety. Na české straně Smrčiny se naposledy lyžovalo ve třicátých letech dvacátého století.
Lyžařský a společenský život tam ustal těsně před vypuknutím
druhé světové války a neobnovil se ani po dalších šedesát let. "V současné době máme na našem území národní park a tím je také vyjádřena hodnota této části. Na rakouské straně je hospodářský les, takže i z tohoto titulu je třeba to vnímat," uvedl Pavlíčko. Srovnatelné jsou podle něj na Šumavě se Smrčinou už pouze tři lokality, a to lesy ve vojenském prostoru Boletice, pralesovitá formace Medvědice na Stožci a Boubínský prales.