Případy zvířecích záchranářů: Kroužkování kvakošů i užovka, co předstírá smrt

Letošní sezóna je pro plzeňské zvířecí záchranáře hodně náročná, a tak jejich šéf Karel Makoň tentokrát posílá fotografie a příběhy, které se do předešlých zpráv nevešly.

Cílená propagace v Plzni

Vše pohledem a slovy Karla Makoně.

Koužkování kvakošů nočních v plzeňské ZOO.

 Akce, na kterou jsme se Tomášovi Pešovi a Jiřímu Vlčkovi tak trochu vnutili. Kvakoš noční je pro nás velice vzácný ptačí druh, a proto jsme rádi využili možnosti se této akce zúčastnit s tím, že pomůžeme kolegům mláďata okroužkovat. To se nám nakonec díky 11m dlouhém žebříku podařilo a ornitologickými i speciálními kroužky jsme okroužkovali (14. 6. 2020) na dvou hnízdech v areálu ZOO Plzeň celkem 6 mláďat.  


Mládě vydry říční.

 O nálezu pokousaného mláděte vydry říční jsme vás již jednou informovali. Zhruba dva měsíce starý vydří sameček byl náhodně nalezen na řece Úhlavě v Černicích. K poranění páteře, pánve a zadních končetin pravděpodobně došlo pokousáním od jiného zvířete. Přesto, že povrchová zranění se zdárně hojila a Dominika Lokingová se vydřeti věnovala 24 hodin denně, tak se nám mládě zachránit nepodařilo. Není to ani zdaleka ojedinělý případ a pravděpodobně jsme tentokrát z neznalosti zasáhli do přirozené přírodní selekce. Příroda nám tímto ukázala, že o životě a smrti u divokých zvířat rozhoduje primárně jen ona. Zhruba po dvou týdnech chovu v zajetí totiž mládě uhynulo, pravděpodobně byl problém ještě i jinde, což se u samců tohoto druhu stává poměrně často. Uhynulé vydře bylo odesláno na pitvu do SVÚ Praha, na výsledek pitvy čekáme.  
Celkově však mnohem složitější než samotný umělý odchov mláděte je jeho následné začlenění zpět do volné přírody či jiné využití v chovu v zajetí. Zejména uměle odchované mládě šelmy je všeobecně problém a naše stanice nepatří mezi ty, které by takové zvíře následně vracely zpět do volné přírody. Odchováváte-li malé mládě na kojenecké láhvi, je téměř nemožné, aby si na vás nezvyklo a nebylo zatíženo imprintingem. Takové zvíře pak většinou samo neví, jestli je člověk či zvíře a mezi divokými soukmenovci svého druhu to nemá úplně snadné.
 
 To samé platí i u mláďat srnčí, spárkaté a černé zvěře, zejména u samců. Uměle odchovaný srnec, daněk či divoké prase se v druhém až třetím roce života z 99 % stává pro své okolí velice nebezpečným zvířetem, a to jak pro lidi, tak zvířata.
 
 Proto než jakékoliv mládě v přírodě seberete, pečlivě zvažte, zda je to opravdu potřeba, ony fotografie mláďátek s dudlíkem kojenecké láhve jsou pravda roztomilé, ale ve finále problém neřeší a mláděti, které mělo zůstat venku u své matky, ani nepomohou!  


Užovka obojková – lom Kožlany.

 Když už nemůžeš jinak, předstírej mrtvou. Mladá užovka obojková náhodně chycená Jiřím Segečem ml. na cestě u lomu v Kožlanech jasně dokázala, že není konfliktním, nebezpečným a jedovatým hadem. Po vypuštění ochranného a velice smradlavého sekretu, který neumyjete z rukou minimálně tři dny, začala předstírat, že je mrtvá. Jakmile ji však Jirka položil na zem k nedaleké tůňce v lomu, okamžitě ožila a zmizela mezi kameny.   


Moták lužní – samice.
    
 Samici vzácného motáka lužního se nám podařilo 12. 7. 2020 odchytit na Tachovsku. Tento elegantní štíhlý dravec je o něco větší než poštolka a rád hnízdí na zemi v lánech obilí, což zejména v době žní může být pro něj a jeho mláďata vážný problém. Najít však hnízdo v obilném lánu není zrovna věc jednoduchá, a tak kolegové specializující se na tento ptačí druh, měli poslední dva měsíce opravdu hodně napilno.

foto: desop plzeň, taťána typltová, václav strolený a jiří vlček


 
 

Fotogalerie
The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka