Západočeské muzeum v Plzni představuje výstavu Plzeňské střelecké terče 1792–1885. Nabízí 47 malovaných terčů plzeňského měšťanského ostrostřeleckého sboru, které jsou nejen památkou na slavnostní střelecké soutěže, ale i obrazovým svědectvím o životě, humoru a proměnách Plzně v 19. století.
Na první pohled vypadají jako obrazy. Ve skutečnosti do nich plzeňští střelci při slavnostních soutěžích posílali jednu ránu za druhou. Západočeské muzeum v Plzni nyní v hlavní budově představuje výstavu Plzeňské střelecké terče 1792–1885 se souborem 47 malovaných terčů plzeňského měšťanského ostrostřeleckého sboru.
Terče pocházejí z národopisného oddělení muzea a prošly náročnou konzervací a restaurováním. Expozice volně navazuje na stálou část Plzeňské městské zbrojnice, která v muzeu přibližuje vojenskou a městskou historii i vývoj opevněné Plzně.
Nejde jen o kuriozitu ze světa střelnic. Terče dnes slouží jako cenný obrazový materiál o tom, jak se v Plzni a v Plzeňském kraji žilo na konci 18. a v 19. století. Některé motivy zachycují přímo plzeňské ulice a proměny města, jiné připomínají dobové události nebo vzdávají hold významným osobnostem své doby.
Významná část terčů také odráží tehdejší politické nálady. Objevují se motivy loajality k habsburskému domu, stejně jako civilnější náměty, které měly na střeleckých setkáních pobavit nebo vyvolat debatní emoce.
Zvláštní kapitolu tvoří humorné a satirické terče. Mířily na drobné příhody ze života sboru nebo na témata, která právě rezonovala ve společnosti. Výstava připomíná i postavu oblíbeného sborového sluhy, který měl při soutěžích na starosti ukazování zásahů. Jeho jméno se časem zkomolilo do podoby Šmorábus a přezdívka pak zůstala i jeho následovníkům.
Takové detaily ukazují, že ostrostřelecký sbor nebyl jen o zbraních. Byl to společenský klub s prestiží a pevně danými pravidly. Členové si podle dostupných záznamů financovali vybavení i provoz ze svých prostředků, členství tak patřilo k nákladnějším záležitostem té doby.
Součástí výstavy jsou i panely s fotografiemi dalších 27 terčů, které se nedochovaly. Muzeum uvádí, že tyto terče zmizely na sklonku druhé světové války. Dochované snímky pocházejí z historické dokumentace a alespoň částečně doplňují představu o tom, jak rozsáhlá a výtvarně pestrá původní sbírka byla.
Expozice nekončí u samotných maleb. K terčům muzeum doplňuje i předměty spojené s terčovou střelbou, včetně vybraných zbraní a doplňků. Díky tomu výstava nepůsobí jako galerie „prostřelených obrazů“, ale jako komplexní zobrazení dobových soutěží i jejich slavnostního rámce.
Zajímavostí je jmenný přehled plzeňských střelců, doplněný o roky, v nichž se objevují v dobových soupisech. Pro některé návštěvníky může jít o stopu k rodinné historii.
K výstavě vznikl také stejnojmenný katalog. Muzeum ho prodává na recepci i přes e-shop. Publikaci Jana Balcara tvoří 240 stran, vyšla v roce 2026 a muzeum ji nabízí za 650 Kč.
Praktické informace k návštěvě včetně cen muzeum uvádí na stránce Vstupné. Hlavní budova Západočeského muzea sídlí v Kopeckého sadech v centru Plzně.