První český nanosatelit letí v pátek do vesmíru i díky týmu ZČU

Nanosatelit vyvinuli čeští odborníci pod vedením Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze (VZLÚ), mezi nimiž je i tým PilsenCUBE z katedry aplikované elektroniky a telekomunikací Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni.

Náplní mise je testování a ověření několika unikátních českých technologií, např. rentgenové optiky na principu račího oka s pixelovým detektorem částic, kompozitních materiálů pro radiační stínění či koutového odražeče. Satelit bude také plnit úkoly v rámci mezinárodního projektu QB50, zabývajícího se výzkumem termosféry Země.  Na satelitu je nainstalován belgicko-německý přístroj experimentu FIPEX pro měření aktivity atomárního kyslíku a povrchové teploty. Jádrem aktivit plzeňského týmu je komunikační a povelovací subsystém satelitu, který zahrnuje i pozemní řídicí středisko PilsenCUBE na Fakultě elektrotechnické ZČU, jehož anténní systém je viditelný již z dálky.

 „Start satelitu je pro náš tým významným milníkem v jeho již 13 let trvajících vesmírných aktivitách. Kromě zmíněného nanosatelitu zahrnují také pikosatelit PilsenCUBE, vyvíjený s podporou projektu Grantové agentury ČR, a jeho novou připravovanou verzi PilsenCUBE II,“ uvádí vedoucí výzkumného týmu Jiří Masopust. Nová verze pikosatelitu by mohla vzniknout díky přislíbené finanční dotaci města Plzně a významně podpoří technické vzdělávání studentů v regionu a jejich provázání s výzkumnými
a průmyslovými partnery v oblasti kosmických technologií v ČR i zahraničí.

„V pátek 23. června bude možné na řídicím středisku PilsenCUBE od časného rána sledovat indickou stranou přislíbený přímý videopřenos startu nosné rakety a do několika hodin bude proveden pokus o navázání rádiové komunikace s nanosatelitem. Pokud vše proběhne úspěšně, budou v následujícím období postupně zprovozňovány jednotlivé subsystémy satelitu a prováděny plánované experimenty,“ dodává Jiří Masopust.  

Kromě VZLÚ se do projektu také zapojily další výzkumné instituce a technologické firmy (Rigaku, ČVUT, 5M, HVM Plasma, IST, TTS). Na financování projektu se kromě zmíněných institucí podílela také Technologická agentura ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR formou institucionální podpory.

Aktuální informace ke startu rakety s českou družicí je možné nalézt na stránkách VZLUSAT-1: http://vzlusat1.cz.