Rokycanští ochranáři radí: Čím správně přikrmovat živočichy v přírodě

"První skupinu lidí nebudeme nikterak přesvědčovat, aby svůj postoj změnila. Té druhé skupině se naopak budeme snažit dát návod, jak živočichům v nepříznivých klimatických podmínkách racionálně pomoci. Neboť ne vždy se živočichům skutečně pomáhá! Asi se shodneme na tom, že pravidelné přikrmování živočichů je důležité zejména v nadcházejících zimních měsících. V této době je potřeba, aby si živočichové vytvořili dostatečné tukové zásoby, které jim pomohou přečkat sněhovou pokrývku. Přidá-li se však ještě námraza, čím se veškerá dostupná potrava ocitne pod neprostupnou krustou ledu, je zle! Přikrmování volně žijících živočichů se tak rázem stává životně důležitým," říká šéf rokycanských ochránců přírody Pavel Moulis.

Jak tedy živočichy správně přikrmovat, abychom jim nezpůsobili zažívací potíže? Nejvhodnější potravou pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, z nichž nejrozšířenější je slunečnice, mák či řepka. "Vhodná jsou i rozsekaná jádra vlašských ořechů, obilniny, jablka, případně hovězí či skopový lůj. Dnes však není problém koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. Vyvarovat bychom se však měli předkládání pečiva a soleným či kořeněným zbytkům jídel z kuchyně. Rovněž nevhodné jsou těstoviny a zdraví opeřenců neprospěje zplesnivělé, zapařené či jinak zkažené zbytky potravin," vypočítává Moulis.

A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme? Semena, především slunečnice, drcený oves, len, proso, konopí, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Ovoce se pak stane lahůdkou především pro kosy a kvíčaly. Nejrůznější bobule jsou pochoutkou pěnkav jikavců či hýlů. Ořechy se hodí pro čížky a odřezky masa rádi zkonzumují sojky, straky či havrani. Kousky loje či speciální lojové koule přilákají nejspíše strakapoudy a brhlíky. Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě, jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření.

A jak přikrmovat zvěř? Objemová krmiva, mezi něž patří jetel, vojtěška, letnina / usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů – dub, lípa, vrba, osika, maliník, kopřiva… / obsahují nejen řadu výživných látek, ale jejich význam spočívá především v odstranění pocitu hladu a zlepšení průchodnosti natrávené potravy spárkaté zvěře / srnec, jelen, daněk, muflon… /. K objemovým krmivům počítáme také větve zejména z ovocných stromů pro zajíce a králíky. Jadrná krmiva, mezi něž počítáme především semena – žaludy, kaštany, bukvice, ale i zrno našich obilnin, obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky nezbytné pro život zvěře. Podle nejnovějších poznatků z oblasti výživy zvěře by měla být jadrná krmiva podávána nejvíce ještě před obdobím zimního přikrmování, právě z důvodu vysokých energetických hodnot, neboť pak dochází k útlumu. Známá jsou i nejrůznější granulovaná jadrná krmiva používaná pro zimní přikrmování. Dužnatá krmiva, mezi něž patří brambory, topinambury, krmná řepa a jiná jsou nezbytným zdrojem tekutin. Obsahují též i některé druhy vitamínů. Dužnatým krmivem jsou i jablka, hrušky, jeřabiny, ale i siláž. Přikrmovat volně žijící zvěř lze tedy celou řadou krmiv či potravin z domácnosti / suché neplesnivé pečivo, chléb… /. Vždy je však vhodné domluvit se s odborníky a neprovádět přikrmování samostatně, právě z důvodu možných zdravotních potíží," vysvětlije Pavel Moulis. 

V každém případě má zimní přikrmování živočichů v přírodě své opodstatnění, právě z důvodu změněných podmínek a dostupnosti přirozené potravy.