Se Západočechy na Italské frontě 1915 – 1918

Západočeské muzeum v Plzni vydalo práci amatérského historika Ing. Arthura Rehbergera z Prahy ( který je ovšem plzeňským rodákem), nazvanou: „Se Západočechy na Italské frontě 1915 – 1918“, která je Suplementem Sborníku ZČM – řada Historie. V publikaci je čtenáři přiblížena nejen celá historie války s Itálií, ale především je zde publikován rejstřík padlých ( Sterbregister) Petatřicátníků. Udáno je jméno, domovská příslušnost, datum úmrtí, svědci. Je to výsledek mnohaletého studia ve vojenských archivech a objíždění vojenských hřbitovů v Itálii a Sloviňsku.

„Před 90 lety začala První světová válka. Nastoupily do ní i desetitisíce mladých mužů ze západních Čech – Čechů, Němců i Židů. Ačkoliv 35. Pěší pluk (plzeňský) byl nasazen na východní frontě, jeho III. prapor byl po vyhlášení války Itálií odvelen na jih. Pětatřicátníci byli zasazeni u města Tolmina, důležité silniční a železniční křižovatky. Jejím ovládnutím a tím i zastavením zásobování Terstu a okolí by se zhroutila celá rakouská Jihozápadní fronta a Spojenci by měli otevřenou cestu do Rakouska-Uherska od jihu. Plzeňáci ale Tolmino uhájili. Italové se marně snažili v 11 ofenzívách prorazit frontu a na tolminském úseku bylo jejich úspěchem za dva roky bojů jen několik set metrů zničené země. V bojích ovšem padlo či zemřelo přes 4000 našich krajanů – tzn. že prapor byl čtyřikrát úplně vybit ( a znovu ze záloh postaven)!!! O statečnosti Západočechů se s uznáním zmiňovaly i relace italského vrchního velení. III / 35. pluk vydržel na řece Soči až do hořkého konce v listopadu 1918. … Bohužel tisíce našich předků nemá hrob, kam by se dala položit kytička, tisíce jich bylo pohřbeno v hromadných hrobech kdesi v italských horách. Zaslouží si vzpomínku. Oceňme aspoň krátkým zamyšlením jejich smutný osud, jejich prolitou krev a utrpení za krále a za vlast. Dostáli své vojenské přísaze nejvyšší mírou. Nesmíme na ně zapomenout. Je to i kus naší historie a naše krev.“ říká PhDr. Miroslav Hus, vedoucí odd. starších dějin muzea, který se za Západočeské muzeum zabýval vydáním publikace.