Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Jejich návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém přirozeně zotavuje z těžkého období, způsobenéhokyselými dešti, ale i suchem. V jezeře a v jeho přítoku se už opět vyskytují desítky pstruhů obecných, v potoce pod jezerem žijí rovněž vranky obecné.
Od padesátých let 20. století sužovaly Šumavu kyselé deště, které výrazně změnily chemické složení vody a zdevastovaly život v tamních jezerech. Do 80. let, kdy vyvrcholila acidifikace (okyselení) jezer, měla voda tak nízké pH – byla takkyselá, že veškeré ryby vyhynuly. Výrazný obrat přišel po sametové revoluci, kdy se podařilo významně snížit znečištění ovzduší, kyselost vody se zmírnila a celý ekosystém se začal pomalu zotavovat. Díky tomu, že jihočeští vědci monitorují šumavská jezera systematicky už téměř čtyři desetiletí, mohou postupující přírodní procesy zaznamenávat takřka v přímém přenosu.
Na začátku milénia vědci zjistili, že chemické vlastnosti vody i dostatek potravy v jezeře Laka už by mohly umožnit přežívání a rozmnožování ryb. Během studie z let 2005 – 2010 pak potvrdili, že pstruzi obecnía vranky obecné se vyskytují v Jezerním potoce, vytékajícím z Laky. „Před deseti lety jsme zaznamenali, že jednomu pstruhovi chybělo už jen překonat hráz,“ říká hydrobiolog Jaroslav Vrba z PřF JU a BC AV ČR. Nynější výzkum prokázal, že pstruzi už hráz překonali. „Cestu jim patrně usnadnily bobří hráze, díky nimž došlo ke zvýšení hladiny a vytvoření bočních přelivů,“ vysvětluje koordinátor průzkumu Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR.
Hydrobiologové zjistili výskyt dospělých pstruhů těsně před třením v pravostranném přítoku jezera, téměř žádné pak v levostranném, kde je voda přirozeně kyselejší a podmínky nepříznivější. Počet pstruhů v jezeřese kvůli ztíženým podmínkám odlovu nepodařil přesně určit, odhaduje se na desítky. „Pstruzi čile kolonizují jezero a stalo se tak pravděpodobně přirozeně, což je zcela unikátní. Nejvíce nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populaceby tak mohla být úplně nezávislá,“ říká Jiří Peterka, vedoucí oddělení ekologie ryb a zooplanktonu BC AV ČR. Zjištění výskytu letošních pstruhů pak dokazuje, že mladí jedinci zůstávají po vykulení v drobných odbočkách pravostranného přítoku kvůli úkrytu apotravě, a – byť jsou extrémně citliví na kvalitu vody – zdejší podmínky, zejména chemické vlastnosti vody, jim umožňují přežívání. „Můžeme prohlásit, že po mnoha desetiletích máme v České republice zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou,“ dodáváichtyolog Milan Muška z BC AV ČR.
Průzkum prováděli vědci dva dny. Použili k tomu šetrné techniky – odlov pomocí elektrického agregátu, který ryby pouze na krátkou chvíli omráčí, a odběr vzorků environmentální DNA, jejichž analýza umožňuje z vody zjistit vše živé, co se v daném místě vyskytuje. U ryb zjišťovali jejich velikost, hmotnost a pohlaví, odebírali také několik šupin pro určení věku a pro další genetické analýzy i malou část ploutve. Tyto analýzy by měly poskytnoutinformace o původu pstruhů a složení rybího společenstva. Na jezero se badatelé vrátí na jaře, aby ověřili, zda se tu vyskytuje plůdek a zda je tak populace pstruhů zcela nezávislá na migracích z dolních toků.
Kromě pstruhů obecných vědci zaznamenali v potoce necelé tři kilometry pod jezerem také výskyt vranek obecných, které se v Česku řadí na Červeném seznamu mezi zranitelné druhy. Tyto malérybky zatím do jezera nepronikly, protože nepřekonaly hráz nebo jinou bariéru v Jezerním potoce. V mělké části jezera žijí též lahvenky velké, což je koloniální nálevník, který vytváří pod vodou nápadné slizové koule. Poprvé tohoto živočicha objevili na Šumavěčeskobudějovičtí hydrobiologové v říjnu minulého roku při průzkumu Prášilského jezera. V okolí jezera Laka je dále znatelná činnost bobra, který se zabydlel na pravém břehu, kde si upravuje svůj hrad. Aby se lépe dostal ke dřevinám na březích, na hrázi ucpávávýtok z jezera a tím zvyšuje hladinu vody.
Návrat ryb do dalších jezer na české straně Šumavy je vzhledem k četným migračním bariérám nejistý. Přirozenou migraci bude možné potvrdit až po provedení genetických analýz pstruhů z jezera,toku pod jezerem a srovnáním s dalšími populacemi.
Průzkum byl financován v rámci projektu Ministerstva zemědělství ČR QK1920011 „Metodologie kvantifikace dravých druhů ryb ve vodárenských nádržích pro optimalizaci managementu vodních ekosystémů“.
