Staré umění i computerová grafika Jaroslava Zapletala zkrášlí od čtvrtka TOTEMovou galerii

Tento rodák z Litovle u Olomouce po pražských studiích u profesorů Cyrila Boudy a Karla Lidického i absolvování akademie výtvarných umění našel své působiště právě v Plzni. Zde jako pedagog vychoval dlouhou řadu výtvarných umělců nebo učitelů výtvarné výchovy. Nepominutelné jsou také otisky jeho výtvarné práce ve veřejném prostoru Plzně i v západních Čechách.

Mezi lety 1994 - 1996 stál v čele Unie výtvarných umělců ČR, v letech 1990 - 2004 působil jako předseda Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti. "Za svůj život uspořádal 28 samostatných výstav, zúčastnil se 74 výstav skupinových a 40zahraničních," uvádí ředitelka mezigeneračního domu TOTEM Vlasta Faiferlíková a dodává: "Jaroslav Zapletal uspořádal v naší galerii výstavu poprvé v roce 2013. Po jejím velkém úspěchu se k nám vrací, aby bilancoval své tvůrčí období z dekády 1995 - 2005." Nad výstavou, jejíž vernisáž se uskuteční 19. 2. 2015 od 17:00 hod. se v mezigeneračním domě TOTEMu (Kaznějovská 51, Plzeň), převzal záštitu první náměstek plzeňského primátora pan Martin Baxa.

Jak byste charakterizoval Vaši tvorbu z dekády1995/2005, kterou představíte v TOTEMu?

Jedna část mé tvorby částečně končila, druhá začínala. Chýlily se ke konci cykly objektů s historickými reminiscencemi, naopak - na základě velmi příznivého ohlasu u nás i v zahraničí - se začaly velmi výrazně rozvíjet práce tužkou, často s využitím počítače.

Vaše tvorba odráží velký zájem o historii a dějiny umění, často citujete v rámci nového kontextu historická díla. Čím Vás staré umění inspiruje?

Staré umění je pro mne zásadní inspirací. Citace, parafráze a další nakládání se starými výtvarnými díly je základní osou mé práce už od osmdesátých let minulého století. Je nekonečným zdrojem mé inspirace, na rozdíl od umění současného, které mne vlastně příliš nezajímá.

Vždy jste patřil k průkopníkům moderních technologií, o čemž svědčí i Vaše experimenty s počítačovou grafikou na půdě plzeňské Pedagogické fakulty prakticky ihned posametové revoluci. Zkoumáte i dnes moderní technologie? Které Vás oslovují?

O computerovou grafiku se zajímám už od 60. let minulého století. Samozřejmě, že šlo zprvu - v rámci tehdejších možností - o práce z dnešního pohledu velmi primitivní. Nicméně čas běžel a dá se říci, že v devadesátých letech začalo být možné vytvářet v této oblasti náročnější práce. Toho jsem začal využívat hlavně u svých kreseb. Na podzim 2012 mne zaujaly nové možnosti, které jsem při práci s počítačem objevil a začal jsem velmi úsilovně vytvářet velké computerové grafiky. Práce z tohoto období jsem vystavil na samostatné výstavě v létě 2013 v plzeňské Galerii Jiřího Trnky. S touto oblastí pracuji i v současné době.

Vaše životní stopa v Plzni a Plzeňském kraji představuje i práce ve veřejném prostoru. Které realizace považujete za nejvýznamnější?

S pracemi ve veřejném prostoru to nedopadlo dobře. Prakticky skoro všechny v uplynulých letech zmizely neznámo kam. Zajímavá byla asi šestimetrová malba pro chodský Postřekov, fontána a kinetická plastika pro vstupní prostor Kreditní banky nebo kinetický reliéf pro Kožlany.

Chystaná výstava je bilanční, máte již nějaký program, kam chcete ve své tvorbě směřovat dál? Co by Vás ještě lákalo?

Myslím, že právě teď jsem zcela zabrán do práce na nových computerových grafikách a pro nejbližší dobu mám v této oblasti myšlenek k realizaci více než dost. Jak dlouho mi vydrží zdraví i nápady, se uvidí.

V galerii plzeňského mezigeneračního domu TOTEM-RDC vystavujete již podruhé. Co Vás k tomuto rozhodnutí vedlo a co se Vám na TOTEMu nejvíce líbí?

Když jsem připravoval svou první výstavu v TOTEMu, napadlo mne, že bych mohl "oprášit" některé práce, které už desítky let nebyly vystaveny. Z toho tedy vzešla  výstava 1985 - 1995. Tím zcela logicky vznikla možnost při druhé výstavě pokračovat dalším údobím. Za nabídku paní ředitelky Faiferlíkové vystavovat právě v TOTEMu jsem velice rád. Je to velice specifická výstavní síň. Jsem přesvědčen, že převážná část návštěvníků výstav v Plzni ani neví, že existuje. A už vůbec by se nevypravila do dálek lochotínské periferie. TOTEM má ale tak široký program, že počty klientů, kteří tímto výstavním prostorem projdou, jsou - dle mého názoru - větší, než těch diváků, kteří navštíví v centru běžnou výstavu. Navíc řada z nich vyjádří svůj názor na vystavené práce, což je pro autora pochopitelně velice cenné.