Nejprve jejich cesta vedla do Manětína, kde je v prostorách tamního Kulturního domu čekalo 60 představitelů obcí a měst, a na radnici ve Stříbře pak dalších 25.
Stejně jako před týdnem ve Staňkově a Nýrsku čekaly na stole informace zaměřené na oblast dopravy, v nichž se dozvěděli detailní informace o správě a stavu komunikací v jejich okresech, kterou provádí SÚSPK včetně kontaktů na jednotlivá cestmistrovská střediska a organizátora veřejné dopravy, společnost POVED s.r.o. Detailní informace o stavu silnic v jejich regionu a finančních prostředcích, které Plzeňský kraj investoval do jejich opravy v průběhu šesti posledních let, a záměr pro rok 2023. „To, že dostaneme informace z první ruky, je pro nás užitečné a má to smysl,“ prohlásil starosta Manětína Kamil Hanus.
V okrese Plzeň-sever obstarávají krajští silničáři 796 km silnic II. a III. třídy a 161 mostů, z toho v nevyhovujícím a havarijním stavu je tu téměř polovina silnic a ve špatném až velmi špatném stavu 30 mostů (velmi špatný 6). V okrese Tachov se silničáři starají o 764 km II. a III. třídy a o 131 mostů. V nevyhovujícím a havarijním stavu je tu 39 % silnic a ve špatném až havarijním stavu se nachází 33 mostů (přímo v havarijním stavu 2).
Náměstek pro oblast dopravy Pavel Čížek v Manětíně starostům řekl, že se Plzeňský kraj snaží každým rokem dávat do oprav silnic více peněz. „Od roku 2017 jsme do nich dávali každým rokem 150-200 milionů korun, protože jsme věděli, že je v této oblasti okres Plzeň-sever zanedbaný. V letošním roce by to mělo být až 317,9 milionu korun, z toho 81 milionů z programu IROP, 131,9 milionu korun půjde z krajského rozpočtu a 105 milionů ze SFDI. Na Tachovsku to bude celkem 194,95 milionu korun, z toho z IROP 24,95 milionu, z krajského rozpočtu 89 a ze SFDI 81 milionů korun,“ dodal.
Zástupce obcí krajští radní opět detailně seznámili se svými kompetencemi, upozornili je na hlavní agendy, které v rámci správy regionu mají ve svých kompetencích, a na dotační programy v oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí či kultury a památkové péče.
Co se týká velkých investic, připomněl je starostům náměstek pro oblast sociálních věcí, majetku a investic Martin Záhoř. „V případě Plzně-severu je to rekonstrukce Domu sociální péče Kralovice za 250 milionů korun a také výstavba objektů pro klienty Domova sociálních služeb v lokalitě Liblín, kde předpokládáme přemístění klientů ze stávajících prostor do zcela nového areálu složeného z několika budov s prostorovým vybavením dle normativů Ministerstva práce a sociálních věcí,“ upřesnil. Zdůraznil také, že k velkým investicím kraje patří nadregionální stavba emergency v Klatovské nemocnici spolu s výstavbou dialýzy a přestavba objektu bývalých Městských lázní v Plzni. Ředitelka Krajského úřadu PK Štěpánka Szabó zástupce obcí informovala jak o postupující digitalizaci státní správy a o vzniku nového Centrálního místa služeb, tak o nabízené pomoci kraje při vytvoření digitální technické mapy. „Na krajském úřadě je již připraven koordinátor DTM, který vám v případě, že se na něj obrátíte, pomůže. Využijte této možnosti,“ vyzvala přítomné. Upozornila také na možnost využití dotací, které budou pro účel pořízení digitálních map připravené. Vyhlásí je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Z pléna starostů zazněl dotaz, zda bude Plzeňský kraj vypisovat dotace, díky nimž by bylo možné do menších obcí a měst přivést lékaře - praktiky, pediatry a zubaře. „Primárně za tuto oblast zodpovídají pojišťovny, s nimiž je potřeba toto řešit,“ konstatoval hejtman Rudolf Špoták s tím, že obce mohou jít sami problému naproti, například výstavbou domů či bytů, které budou nabídnuty lékařům k pronájmu. Diskuse se točila také ohledně tématu možného vzniku nového platebního portálu po vzoru Středočeského kraje a o dotacích na revitalizaci objektů kulturního dědictví v obcích, na jehož základě by obce mohly dosáhnout na finanční prostředky pro obnovu historicky hodnotných objektů, jako jsou školy, obecní domy, sokolovny či hospodářské objekty. A hovořilo se i o tématu větrných elektráren a projektech v oblasti veřejné technické infrastruktury, které úzce souvisí s územními plány obcí a měst. Ze strany kraje byla zástupcům obcí nabídnuta možnost konzultací na odborech životního prostředí a zemědělství a regionálního rozvoje.
„Takovéto setkání, jako to dnešní, má význam v každém případě. Co bych byla ráda, aby na to navázalo, je skutečně zpracovávání nějaké metodiky v rámci Plzeňského kraje, která je zasílána zvlášť malým obcím. My jsme jedničková obec a ve chvíli, když nám přijde email a dokument o 40-50 stránkách, tak by bylo příjemné, kdyby přišlo z kraje i to, co je důležité a co se nás konkrétně týká. To opravdu postrádám,“ uvedla závěrem diskuse starostka Martina Beranová z Kyšic. A posteskla si: „Když k nám přijdou auditorky, odkazují nás na metodiku jiných krajů. To mi přijde smutné. Proč máme my v našem kraji využívat metodiku jiných krajů. A možná jsou takováto setkání začátkem pro to, aby se postupně jednotná metodika zpracovala a spolupráce kraje a obcí fungovala k vzájemné spokojenosti,“ dodala. „Opravdu je dobré se tady potkat s kolegy, seznámit se a nastartovat další spolupráci,“ přidal se k hodnocení setkání Jaroslav Egrmajer, starosta Dýšiny.
