Starostové z Brd připustili radar, chtějí kompenzace

Finanční i morální kompenzace, podobně jako mají severní Čechy a severní Morava za těžbu uhlí, požadovali starostové obcí z Podbrdí na středeční schůzce s vládním koordinátorem protiraketové obrany Tomášem Klvaňou. Starostové navíc poprvé připustili možnost radaru v Brdech.

Starostové argumentovali, že zhruba 40 obcí, které od dob první republiky omezuje vojenský újezd Brdy, by mělo mít program rozvoje schválený vládou. Ne, aby byly Brdy bílým místem na mapě, jako dosud, řekl místostarosta Strašic František Nerad.
Ze 16 pozvaných starostů se setkání účastnili zástupci devíti obcí. Řada z nich uvedla, že rozvoj oblasti požaduje za prioritu bez ohledu na to, zda v ní vznikne protiraketový radar nebo ne. Právě diskuzi o něm chápe většina starostů jako šanci, aby s nimi armáda začala komunikovat.
"Tento požadavek je zajímavý. Přednesu ho vládě," řekl Klvaňa. Dodal ale, že nedokáže posoudit, zda je oprávněný a zda je možné ho prosadit. Dnešní jednání, kde předal starostům obsáhlou studii o zdravotních rizicích radaru, označil za důležité. "Zpracujeme z toho přípravný dokument pro usnesení vlády, která bude zasedat 5. září ve Spáleném Poříčí," uvedl Klvaňa. Radar podle něj v žádném případě neomezí obyvatele v oblasti více než dosavadní vojenský újezd.
Starostům řekl, že od září začnou politické jednání o radaru, která skončí koncem roku. "Do parlamentu k ratifikaci půjde materiál začátkem příštího roku, kdy se rozhodne, zda bude ČR účastníkem protiraketové obrany," dodal.
Zdravotní studie o vlivu plánovaného amerického radaru na obyvatele, kterou minulý týden představil armádní hygienik, začíná přesvědčovat některé starosty obcí v okolí vojenského újezdu Brdy o neškodnosti zařízení. O stavbě radiolokátoru už někteří hodlají vyjednávat, zatímco doposud to vesměs odmítali. Deset ze 16 pozvaných starostů z Plzeňska, kteří se dnes sešli s vládním koordinátorem protiraketové obrany Tomášem Klvaňou, studii uvítalo.
Podle nich se konečně jednání posunula od emotivních do racionálních poloh. "Radar nebude škodlivý. Navíc jsme chráněni kopečkama," řekl například starosta Dobříva Milan Kozlík. "Velmi vítám tu studii. Je z ní fyzikálně jasně vidět, kam paprsek může nebo nemůže padnout," uvedl hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann. Proti studii se ale staví skupina starostů v čele s trokaveckým a příbramským, kteří ji odmítají stejně jako vyjednavače Klvaňu. Vlastní schůzku naplánovali na pátek do Rožmitálu.
Podle spoluautora zdravotní studie Petera Bednarčíka se starostové obcí z Brd mohou zúčastnit všech následujících měření radarové stanice, ať hygienických nebo technických. Pokud bude instalován lokátor, tak se všechny teoretické výpočty reálně a opakovaně proměří. Bude tam hygienický dozor pro všechny zdroje záření, řekl Bednarčík.
"Výsledky všech měření budou pochopitelně zveřejňované a představované lidem, není to nic tajného," dodal expert armády. Obce mohou přímo na místech hodnoty kontrolovat. Další etapa velice podrobného měření se bude týkat nejen jižní zóny, ale okruhu 360 stupňů.
Studie je podle Bednarčíka stoprocentně pravdivá. "Děláme to až s přehnaně velkou rezervou bezpečnosti, kdyby náhodou došlo k selhání osob nebo techniky," dodal.
Podle Klvani bude mít zařízení ochrannou zónu kvůli bezpečnosti i kvůli zabezpečení vlastní stanice. Vše bude součástí vojenského prostoru, občané to nepocítí. Vystěhování lidí z oblasti nepřichází v úvahu. "Radar neomezí provoz obcí ani o jeden stupeň oproti stávajícímu stavu," řekl. Hloubka ochranné zóny bude vyplývat z dalších měření, ale celá ta plocha nebude větší než dva kilometry čtvereční, tedy necelá setina současné plochy vojenského újezdu Brdy.
Bednarčík podotkl, že profil terénu Brd zaručuje útlumy záření. Lidé se o své zdraví nemusí obávat. Přesto ještě experti provedou měření na Marshallových ostrovech, kde už takový radar stojí, aby se o jeho nezávadnosti zcela přesvědčili.
Podmínkou spuštění radaru je, aby jeho provoz neomezil cvičení vojsk. "Pokud by bylo riziko ohrožení cvičiště, tak lokátor nechceme. Nemáme už jinou střelnici tohoto typu," uvedl armádní expert. Do Brd se podle jeho slov nyní přesouvá jednotka raketového vojska z Pardubicka. Vyjednavači připustili, že radar nemusí obsluhovat jen Američané.
Ze studie předběžného posouzení vlivu radaru na zdravotní stav obyvatel vyplývá, že ve vzdálenosti 800 metrů od radaru, tedy v ochranné zóně, splňuje stanice s velkou rezervou hygienické limity.
Protiraketový radar by měl stát ve vojenském prostoru nedaleko obce Míšov na Plzeňsku. Američané by rádi postavili v Česku radar a v Polsku silo s desítkou protiraketových střel. Oficiální politická jednání o případném umístění části základny v ČR zahájila česká vláda v březnu. Jejich další kolo se odehraje na počátku září, kdy do Prahy přijede vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí John Rood. Rozhovory mají trvat zhruba do konce roku, pak chce Washington slyšet, zda Češi radar povolí či ne. Proti radaru je Rusko.
Se starosty dnes Klvaňa a plzeňský hejtman Petr Zimmermann probrali údajně všechny jejich dopisy a dotazy. "Představuji si, že vláda předloží obcím 5. září něco jako program pro Brdy, který bude otevřený pro všechny bez ohledu na to, jak dopadne radar," uvedl hejtman.
"Za dodržení provozních podmínek a ochranných pásem je zařízení naprosto bezpečné," uvedl spoluautor zdravotní studie Peter Bednarčík. Studie informuje obce obcím v okruhu 20 kilometrů od újezdu, jak je ovlivní vyzařovací paprsek radaru. Přítomní starostové studii vesměs kvitovali.
"Máme ve vojenském prostoru 200 hektarů lesa, podobně jako další obce," z nich nemáme ani korunu. Ročně přicházíme o jeden milion korun," vysvětlil starosta vesničky Dobřív Milan Kozlík, jak by si představoval státní kompenzaci. "Dokud se nezruší vojenský újezd, chceme kompenzace," řekl Nerad. Dodal, že nyní se institucionalizuje volné sdružení Enkláva, které chce prosadit větší otevření vojenského prostoru lidem.
Dnešní schůzky se zúčastnili starostové či místostarostové z Nepomuka, Spáleného Poříčí, Hrádku, Strašic, Mirošova, Dobříva, Míšova, Borovna a nových Mitrovic, vesměs z Plzeňského kraje. Všichni, kromě Borovna, potvrdili, že v pátek pojedou do Rožmitálu pod Třemšínem, kde se má sejít zhruba 50 starostů zejména ze středních Čech. Iniciátoři opoziční schůzky odmítají Klvaňu jako partnera. "Nebyl jsme pozván, nepojedu," dodal Klvaňa.