Starý Plzenec si připomene 1050 let od významné písemné zmínky z roku 976. V sobotu 30. května ožije Malá Strana rytířskými souboji, dobovou hudbou, řemesly, dětským programem i prohlídkami památek. Slavnosti připomenou dobu, kdy se právě zde psaly nejstarší dějiny Plzně.
Starý Plzenec na Plzeňsku si letos připomíná 1 050 let od první významné písemné zmínky, která se váže k roku 976. O víkendu se proto městečko v Plzeňském kraji vrátí do středověku. Na Malé Straně se v sobotu 30. května 2026 chystá historická slavnost s rytíři, řemesly i prohlídkami místních památek.
Starý Plzenec často stojí ve stínu nedaleké Plzně, přitom je starší. Právě to mají oslavy připomenout. Organizátoři lákají rodiny s dětmi, nadšence do historie i zájemce o tajemnou minulost a staré příběhy.
Slavnosti založení Staré Plzně začnou v 13:00 na Malostranském náměstí a podle pořadatelů potrvají do 18:00. Vstup je zdarma. Na náměstí se budou střídat rytířské souboje, ukázky zbraní, dobová hudba a tanec, kejklíři a středověká zábava pro děti i dospělé. Připravená je také archeo-keramická dílna a ukázky dobové kuchyně.
Prostranství u kostela Narození Panny Marie nabídne i divadelní představení s příběhem o svatém Vojtěchovi. Součástí odpoledne budou komentované prohlídky vybraných památek Starého Plzence a ukázky tradičních řemesel. Starosta Jan Eret dříve uvedl, že část programu se odehraje i v sále Lidového domu, kde bude připraveno doprovodné dětské představení.
Další program se přesune na Hůrku do areálu někdejšího přemyslovského hradiště. Tam se objeví ukázky práce s koňmi, lukostřelba a střelba z kuše. Právě zde stojí staroplzenecká rotunda, jeden z nejcennějších místních symbolů.
Výročí vychází z první významné písemné zmínky spojované s rokem 976. Starý Plzenec připomíná i starší dějiny místa, které se dříve nazývalo Stará Plzeň. Ještě před založením dnešní Plzně v roce 1295 nesl jméno Plzeň právě přemyslovský knížecí hrad na Hůrce. Podle turistických materiálů šlo o jedno z důležitých center přemyslovské moci a leželo na cestě spojující Prahu s Bavorskem.
V době největšího rozmachu se tu podle dochovaných zpráv razily mince. Královská listina z roku 1266 zmiňuje, že na území hradiště stálo osm kostelů.
Rotunda sv. Petra a Pavla je považována za jednu z nejstarších dochovaných církevních staveb svého druhu v Česku. Spisovatelka a youtuberka Ava Brožová ji označuje za mimořádně silné místo. Podle ní rotundy často vznikaly tam, kde lidé uctívali posvátná místa už v předkřesťanské době.
Brožová připomíná, že archeologové v okolí rotundy našli pozůstatky starších staveb a raně středověké nálezy. Zmiňuje i výzkumy, které odhalily lidské ostatky v neobvyklých souvislostech. Někteří badatelé takové nálezy spojují s představou tzv. stavebních obětí; u některých případů však podle ní zůstává otevřené, zda šlo o rituál, nebo o jiný způsob uložení těla.
Interiér rotundy nabízí zajímavost v podobě kopie podlahy s replikami románských dlaždic. Na nich se opakují motivy okřídlené bestie, lva a císaře Nerona. Nero byl pro rané křesťany symbolem zla, které se mělo doslova „pošlapávat“.
Mezi nejpoutavější nálezy patří zlomky arabských stříbrných mincí, tzv. dirhamů. Podle Brožové se na Hůrce našly kusy mincí, které se do západních Čech dostaly v 10. století z velmi vzdálených oblastí. Pro místní obyvatele musely působit jako něco výjimečného a neznámého. Dnešním návštěvníkům připomínají, jak daleko sahaly obchodní kontakty středověku.
Na Malou Stranu se z Plzně dostanete i městskou dopravou. Podle turistických informací je nejbližší zastávkou MHD „Starý Plzenec, Malá Strana“ na lince 51. K rotundě je pak třeba pokračovat pěšky po značené stezce z Malostranského náměstí. Trasa vede do kopce, hodí se pevná obuv.
Kdo chce výlet protáhnout, může spojit návštěvu Starého Plzence s procházkou na hrad Radyně. Podle provozovatele má Radyně v květnu o víkendech otevřeno od 10:00 do 18:00.
Oslavy připomínají, že kořeny regionu jsou starší, než se často soudí, a že i na dohled od Plzně lze během jediného odpoledne projít kus historie. Další zprávy o Plzni a Plzeňsku budou sledovat, jak akce proběhne.