Ve čtvrtek 16. dubna od 18 hodin se v obřadní síni Městského úřadu ve Starém Plzenci uskuteční další díl cyklu Průvodce dějinami Staré Plzně. Ing. arch. Jan Soukup přiblíží dějiny kostelů a dalších církevních staveb v regionu. Vstup na přednášku je zdarma.
Starý Plzenec nabídne v polovině dubna další pořad z cyklu o místních dějinách. Tentokrát se zaměří na kostely a další církevní stavby. Přednáška se koná ve čtvrtek 16. dubna 2026 od 18:00 v obřadní síni Městského úřadu Starý Plzenec na Masarykově náměstí. Vstup je zdarma.
Ve Starém Plzenci se dochovalo i zaniklo víc sakrálních staveb, než by člověk u menšího města čekal. Dává to smysl: právě zde leželo raně středověké centrum známé jako Stará Plzeň na kopci Hůrka, předchůdce dnešní Plzně. Podle historických pramenů se v areálu někdejšího přemyslovského hradiště ve 13. století hovořilo dokonce o několika kostelech.
Přednáška nabídne přehled vývoje církevních staveb ve Starém Plzenci, vysvětlí, proč vznikaly, a ukáže, jak se v průběhu staletí měnily. Pozornost se zaměří i na jejich význam pro každodenní život města. Organizátoři chtějí ukázat kostely nejen jako památky, ale i jako místa, která ovlivňovala podobu Starého Plzence a jeho okolí v regionu.
Přednášet bude Ing. arch. Jan Soukup z Atelieru Soukup Opl Švehla. Dlouhodobě se věnuje obnově památek a památkové péči, i v Plzni a Plzeňském kraji. Kostely a další historické objekty patří k tématům, se kterými se ve své praxi opakovaně setkává.
Se Starým Plzencem ho spojuje i autorská práce: podílel se na knize o staroplzeneckých kostelech, která mapuje jak stavby, jež ve městě stojí dodnes, tak ty, které zanikly.
Přednáška o kostelech je součástí letošního cyklu nazvaného Průvodce dějinami Staré Plzně. Série mapuje dějiny Starého Plzence od nejstarších dob po současnost. V následujících měsících se plánují přednášky o rozvoji města za vlády Přemyslovců, o období úpadku během třicetileté války i o osobnosti Karla IV. a hradu Radyně.
K tématu přednášky patří i nejznámější sakrální památka města, Rotunda sv. Petra a Pavla na Hůrce. Jde o románskou stavbu připisovanou až 10. století. Stojí na místě bývalého přemyslovského hradiště. Výstup na Hůrku je zároveň příjemný výlet s výhledy směrem k Plzni i na Radyni.
Samotná přednáška ale směřuje především k příběhům staroplzeneckých kostelů v čase — k tomu, co se v krajině a ve městě podepsalo, i když to dnes na první pohled nemusí být vidět.
Na cyklu se podílí také Občanský spolek Hůrka a Radyně, který se dlouhodobě věnuje místním památkám a jejich prezentaci.