Sto let vojenské historie. Muzeum v Milovicích nabízí tanky, kanóny i silné příběhy

Dějiny vojenského cvičiště u Milovic jsou v malém obrazem českých zemí 20. století. Během necelých sta let se tu vystřídalo sedm armád, opakovaně se měnil název prostoru i jeho rozloha.

Exponáty od založení cvičiště až po odsun Sovětů

Městu Milovice se podařilo shromáždit předměty, které vyprávějí příběh od vzniku cvičiště přes jednotlivé etapy jeho fungování až po odsun Sovětské armády a následnou likvidaci ekologických škod. Část artefaktů přinesli také sami obyvatelé města.

V expozici nechybí sbírka modelů tanků, dioráma s garážemi a dílnou pro opravy vojenské techniky ani historické snímky, na nichž jsou vidět dvojjazyčné názvy ulic. Návštěvníci si mohou vyzkoušet polní telefon nebo nasadit vojenskou přilbu. Největším exponátem je 85mm tankový kanón – hlavní výzbroj legendárních tanků T-34.

Balony nad Milovicemi a letecké neštěstí

Muzeum připomíná i letecké neštěstí, při němž se zřítil vojenský balon. Nalezen měl být u Barchovic na Kouřimsku. Řiditelné balony armáda v Milovicích využívala k pozorování už od roku 1925, kdy sem byla převelena balonová rota.

„Jejím úkolem bylo ze vzduchu navádět dělostřeleckou palbu na nepřítele,“ vysvětluje autor expozice Zdeněk Votava. Část Milovic dodnes nese název Balonka.

Osobnosti Tesařík, Škvorecký i Zátopek

Mezi výrazné osobnosti spojené s Milovicemi patří poválečný velitel cvičiště generálmajor Richard Tesařík, otec bratrů Tesaříků ze skupiny Yo Yo Band. Do Milovic se jako branec dostal také spisovatel Josef Škvorecký, autor knihy Tankový prapor. Při líčení absurdních poměrů v československé armádě na počátku padesátých let čerpal z vlastních zkušeností.

Expozice připomíná i několikanásobného olympijského vítěze ve vytrvalostním běhu Emila Zátopka. Během vojenské služby u tankistů v letech 1946 až 1949 ho místní vídávali trénovat. Byl pověstný tvrdostí k sobě samému – běhal v těžkých botách s kovovými cvoky a někdy za sebou tahal připevněnou pneumatiku. Podle jedné z tradovaných historek cestou pro poštu závodil s milovickými vlaky a opakovaně je dokázal předběhnout.

Mozaiky jako svědectví doby socialismu

Období socialismu v muzeu připomínají i mozaiky zachráněné ze zbouraných budov. Schodiště bývalého Důstojnického domu dodnes zdobí mozaika z roku 1982, považovaná za největší ve střední Evropě: tvoří ji 440 tisíc kamenů a mezi množstvím postav jsou k vidění například Jánošík i kosmonauti.