Studenti zaplavili ulice Plzně! Dva protestní průvody vyrazily na obranu médií a školství

V Plzni 10. listopadu 2026 se konaly dva studentské průvody, které se setkaly na Masarykově náměstí a zakončily odpoledním shromážděním s projevy a hudbou. Studenti podpořili veřejnoprávní média a protestovali proti plánu přesunout jejich financování do státního rozpočtu. Zároveň upozornili na dlouhodobé podfinancování vysokých škol a rizika pro kvalitu výuky. Podle policie akce proběhly pokojně.

V Plzni se v úterý 10. listopadu 2026 uskutečnily dva studentské průvody. Vysokoškoláci tak vyjádřili podporu veřejnoprávním médiím a zároveň upozornili na související témata — financování kultury a dlouhodobé podfinancování vysokých škol. Oba průvody se setkaly na Masarykově náměstí, kde následovalo odpolední shromáždění s projevy a hudebním programem.

Ze kampusu Západočeské univerzity na Borech vyrazila asi stovka studentů. Druhá skupina vyšla od Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v areálu fakultní nemocnice na Lochotíně; její velikost organizátoři odhadli na více než padesát lidí. V centru se pak podle odhadů sešlo kolem dvou stovek účastníků. Informoval o tom web Metro.cz.

Proč studenti vyšly do ulic

Organizátoři navázali na protesty z předchozích týdnů. V Plzni se studenti sešli také 3. listopadu v souvislosti se stávkovými a podpůrnými akcemi kolem České televize a Českého rozhlasu.

Aktuální vlnu protestů odstartovala debata o vládním návrhu, který má zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Kabinet premiéra Andreje Babiše návrh schválil v polovině června a nyní míří do legislativního procesu ve sněmovně. V říjnu se navíc jako symbol protestů ujal čas 4:36, kdy podle kritiků probíhala noční jednání k předloze; v řadě měst proto vznikl i protestní čas 16:36.

Na náměstí zazněla i kritika stavu vysokých škol

Vedle otázek médií se na Masarykově náměstí mluvilo i o fungování univerzit. Studenti i někteří akademici upozorňovali na nedostatek financí a tlak, který dopadá na učitele i výzkumníky. V projevech zaznívaly obavy z odchodů odborníků z akademické sféry a z toho, že škrtání v rozpočtech může ovlivnit kvalitu výuky i vědy.

Do programu se zapojili i hosté z akademického prostředí. Varovali, že pokud stát dlouhodobě nebude navyšovat investice do vzdělávání a výzkumu, může Česko zaostávat za zeměmi, které do těchto oblastí přidávají. Objevily se také obavy ohledně dopadů připravovaných změn vysokoškolské legislativy na akademické svobody.

Kultura a otázka dalšího financování

Řečníci často propojují návrh změny financování médií se širší debatou o veřejných výdajích. Padla kritika směrem k ministerstvu kultury a obavy, že tlak na úspory povede ke škrtům v kultuře nebo k opětovnému otevření otázky školného.

Podle vlády nezávislost není ohrožená, rozhlas varuje před uspěchaným postupem

Vládní koalice opakovaně tvrdí, že změna financování plní předvolební slib a že nezávislost veřejnoprávních médií zůstane zachována. Český rozhlas naopak dlouhodobě upozorňuje, že přesun financování pod státní rozpočet není jen technickou změnou, a kritizuje i tempo projednávání ve sněmovně. Jeho stanovisko je dostupné na webu informace.rozhlas.cz.

Podobná studentská shromáždění se v úterý konala i v dalších městech, například v Praze a Brně. V Plzni protest podle policie i organizátorů proběhl poklidně a bez incidentů.