V Plzni 10. listopadu 2026 se konaly dva studentské průvody, které se setkaly na Masarykově náměstí a zakončily odpoledním shromážděním s projevy a hudbou. Studenti podpořili veřejnoprávní média a protestovali proti plánu přesunout jejich financování do státního rozpočtu. Zároveň upozornili na dlouhodobé podfinancování vysokých škol a rizika pro kvalitu výuky. Podle policie akce proběhly pokojně.
V Plzni se v úterý 10. listopadu 2026 uskutečnily dva studentské průvody. Vysokoškoláci tak vyjádřili podporu veřejnoprávním médiím a zároveň upozornili na související témata — financování kultury a dlouhodobé podfinancování vysokých škol. Oba průvody se setkaly na Masarykově náměstí, kde následovalo odpolední shromáždění s projevy a hudebním programem.
Ze kampusu Západočeské univerzity na Borech vyrazila asi stovka studentů. Druhá skupina vyšla od Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v areálu fakultní nemocnice na Lochotíně; její velikost organizátoři odhadli na více než padesát lidí. V centru se pak podle odhadů sešlo kolem dvou stovek účastníků. Informoval o tom web Metro.cz.
Organizátoři navázali na protesty z předchozích týdnů. V Plzni se studenti sešli také 3. listopadu v souvislosti se stávkovými a podpůrnými akcemi kolem České televize a Českého rozhlasu.
Aktuální vlnu protestů odstartovala debata o vládním návrhu, který má zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Kabinet premiéra Andreje Babiše návrh schválil v polovině června a nyní míří do legislativního procesu ve sněmovně. V říjnu se navíc jako symbol protestů ujal čas 4:36, kdy podle kritiků probíhala noční jednání k předloze; v řadě měst proto vznikl i protestní čas 16:36.
Vedle otázek médií se na Masarykově náměstí mluvilo i o fungování univerzit. Studenti i někteří akademici upozorňovali na nedostatek financí a tlak, který dopadá na učitele i výzkumníky. V projevech zaznívaly obavy z odchodů odborníků z akademické sféry a z toho, že škrtání v rozpočtech může ovlivnit kvalitu výuky i vědy.
Do programu se zapojili i hosté z akademického prostředí. Varovali, že pokud stát dlouhodobě nebude navyšovat investice do vzdělávání a výzkumu, může Česko zaostávat za zeměmi, které do těchto oblastí přidávají. Objevily se také obavy ohledně dopadů připravovaných změn vysokoškolské legislativy na akademické svobody.
Řečníci často propojují návrh změny financování médií se širší debatou o veřejných výdajích. Padla kritika směrem k ministerstvu kultury a obavy, že tlak na úspory povede ke škrtům v kultuře nebo k opětovnému otevření otázky školného.
Vládní koalice opakovaně tvrdí, že změna financování plní předvolební slib a že nezávislost veřejnoprávních médií zůstane zachována. Český rozhlas naopak dlouhodobě upozorňuje, že přesun financování pod státní rozpočet není jen technickou změnou, a kritizuje i tempo projednávání ve sněmovně. Jeho stanovisko je dostupné na webu informace.rozhlas.cz.
Podobná studentská shromáždění se v úterý konala i v dalších městech, například v Praze a Brně. V Plzni protest podle policie i organizátorů proběhl poklidně a bez incidentů.