Chybět nebudou ani gastro provozy, terasy, zeleň a sociální zázemí. Dosavadní neřešený veřejný prostor Sirková – Šumavská se po dokončení stane novou atraktivní bránou do západočeské metropole. Stavba zázemí u Hlavního nádraží bude řešena atypicky – složena bude z modulů. Město také doplní mobiliář dopravních terminálů, jako jsou stojany kol, koloběžek.
„Město Plzeň je velmi oblíbeným turistickým cílem českých i zahraničních turistů a mnoho z nich pro příjezd k nám využívá autobusového a vlakového spojení. Prostor mezi vlakovým nádražím a autobusovým terminálem je zásadní a frekventovaný a do současnosti nevlídný pro občany i turisty, proto je cílem stavby oživit a zpříjemnit prostor, kudy do města proudí mnoho lidí. Kromě neutěšeného stavu chybí v tak stěžejním dopravním uzlu zázemí pro turisty, proto zde vznikne nové turistické infocentrum a prvky občanské vybavenosti pro turisty,“ uvedl primátor Martin Baxa.
„Jedná se o dočasnou stavbu občanské vybavenosti. S trvalou zástavbou počítají dlouhodobé územní a rozvojové plány města v horizontu pěti až deseti let. Neutěšený stav území si ovšem vyžadoval mnohem dřívější řešení. Proto jsme ke stavbě zvolili stavební modulový systém, jehož výhoda je snadná montáž a následná možnost změny funkce jednotlivých částí, které lze opětovně využít na jiném místě,“ vysvětlil technický náměstek Pavel Šindelář, do jehož gesce patří odbor investic, který stavbu realizuje.
„Řešené území Sirková – Šumavská je rozdělené na dvě plochy. První část je bezprostřední prostor výstupu z nádraží a autobusového terminálu směrem do centra, druhá část je prostor na vnějším okraji k ulicím Sirková – Šumavská. Dominantou prostranství u samotného východu z nádraží bude objekt infocentra s vyhlídkovou věží vybudovaný z deseti modulů, kdy rozměr jednoho je 2,5x6 metrů. Přízemí, kde bude samotné infocentrum, bude bezbariérově řešené, v druhém nadzemním patře vznikne prostor pro prezentaci městských vizí a projektů Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Obě patra nabídnou prostor o velikosti 80 metrů čtverečních. Doplněním dvou schodišťových kontejnerů do úrovně čtvrtého nadpodlaží vznikne vyhlídková podesta ve výšce 12 metrů nad terénem na prostor vlakového uzlu a středu města. Ve třetím nadpodlaží jsme na střeše vybudovali terasu. Druhý objekt bude jednopodlažní a nabídne občanům čtyři stánky s prodejem občerstvení, kdy součástí každého stánku je krytá terasa, prodejní pult a vlastní sklad. Spojovacím bodem prostoru se stane dřevěná terasa, nebude chybět zeleň, pítko a dřevěné pobytové schody,“ popsal budované území technický náměstek Pavel Šindelář a doplnil: „Cena realizace je vyčíslena na zhruba 23 milionů korun včetně DPH.“
Na dřevěné pobytové schody na konci terasy bude navazovat plocha u samotných ulic Sirková – Šumavská, která bude propojena i dvojitými betonovými schody. „V tomto prostoru se v budoucnu uvažuje s další výstavbou. V současnosti bude plocha využita pro chybějící prvky mobiliáře plzeňských vlakových a autobusových nádraží. Vybudujeme zde kryté stojany na kola, koloběžky a také cykloboxy. V jednom z kontejnerů bude umístěno sociální zázemí pro návštěvníky metropole. Mimo asfaltový koridor bude plocha pokryta zelení se stromy, které zasázíme do zapuštěných kontejnerů. Zelená plocha je členěna na pobytový trávník a výsadbu květnaté louky. Pruh zeleně by měl odclonit obě plochy od rušné křižovatky,“ doplnila vedoucí oddělení přípravy a realizace komunikací a mostů Odboru investic Magistrátu města Plzně Taťána Kicová.
„Jednalo se o velmi složitou stavbu, kterou bylo potřeba stihnout téměř v rekordním čase, a to od října loňského roku s termínem dokončení do konce dubna. Prostor se nachází na bývalé točně tramvaje ležící na skalním masivu, kde bylo potřeba rubat. Práce nám zkomplikovala i kanalizační stoka, která je v tomto místě jako jediná v celé Plzni štolovaná. Prostor je navíc velmi výrazně ohraničen trolejemi městské hromadné dopravy a železnicí. Zajímavostí tohoto prostranství budou také zelené střechy některých kontejnerů tvořené rozchodníkovými koberci, které budou prostor v letních měsících ochlazovat,“ zhodnotil stavbu vedoucí magistrátního odboru investic Pavel Grisník.
Všechny objekty prostoru u bočního východu z Hlavního nádraží jsou napojeny na drátové sítě města Plzně a systém Smart City. V rámci stavby se provedly vodovodní a kanalizační přípojky, napojení elektro a veřejné osvětlení.
„Město Plzeň se prostoru kolem hlavního nádraží věnuje dlouhodobě, intenzivně a neustále, koneckonců je to hlavní vstup do města. V nedávné době byly dokončeny úpravy historického přednádraží a rozšíření viaduktů. Zároveň město dokončilo klíčovou etapu autobusového terminálu, která zásadně zvyšuje komfort cestujících, zkracuje přestupní vazby a nabízí kvalitní prostředí pro cestující. Postupem času roste význam a kapacita plzeňského hlavního železničního a nyní i autobusového uzlu, nabývají na významu i boční výstupy z hlavního nádraží, proto zásadně vzrostl i význam výstupu do Šumavské, také díky přímé návaznosti na centrum a na uzel městské hromadné dopravy, který nabízí přestup na většinu trolejbusových i tramvajových linek – díky měřením a průzkumům víme, že lokalita vytváří každodenní zázemí pro desetitisíce chodců, projíždí jí zhruba 50 tisíc cestujících městskou hromadnou dopravou a zhruba 25 až 30 tisíc řidičů aut,“ vysvětlil Jaroslav Holler, vedoucí Úseku veřejného prostoru Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.
Provozovatelem infocentra bude městská příspěvková organizace Plzeň-TURISMUS, jež provozuje turistické informační centrum na náměstí Republiky vedle historické radnice. „Naši i zahraniční turisté, kteří přijedou vlakem do Plzně a ve městě se nevyznají, budou moci využít našich služeb hned po svém příjezdu. Při odjezdu se u nás zase mohou zásobit dárky z Plzně, suvenýry a tipy na příští návštěvu. Velmi proto vítám možnost rozšíření služeb Turistického informačního centra návštěvníkům i mimo naši hlavní pobočku na náměstí Republiky, a to v prostoru u Hlavního nádraží, které je pro řadu návštěvníků ‚uvítacím‘ místem,“ uvedla Zuzana Koubíková, ředitelka příspěvkové organizace Plzeň-TURISMUS.
Autorem projektu je projectstudio8.
