Úřad neprokázal diskriminaci v Clubu 21. Spor ale pokračuje předžalobní výzvou

Případ údajného odmítnutí skupiny návštěvníků u vstupu do plzeňského Clubu 21 skončil v přestupkovém řízení bez prokázání diskriminace. Kauza se týká události z poloviny března, kdy podle tvrzení Jaroslava Mika nebyli jeho blízcí vpuštěni do klubu v Prokopově ulici. Důvodem měl být jejich romský původ. Provozovatel klubu obvinění od začátku odmítá.

Na případ jako jedna z prvních upozornila Plzeňská Drbna. Jaroslav Miko uvedl, že do klubu vyrazil se svou přítelkyní, její kamarádkou, synem a jeho partnerkou. V Plzni byli podle něj noví a chtěli si večer posedět a poslechnout hudbu. Dovnitř se ale nedostali.

Podle Mika ochranka odmítla jeho blízké

Jaroslav Miko popsal, že ochranka měla nejprve tvrdit, že se v klubu koná soukromá akce. Podle něj to ale neodpovídalo situaci na místě, protože jiné návštěvníky personál dovnitř pouštěl.

Miko dále uvedl, že se následně mělo mluvit o tom, že klub nevpouští Romy. Po incidentu měl telefonicky kontaktovat majitele podniku. Podle Mika při hovoru zaznělo, že v Plzni bývají problémy s Romy a Ukrajinci. Miko takový přístup odmítl jako uplatňování kolektivní viny.

Jeho přítelkyně měla na místě pořídit zvukovou nahrávku. Podle Mika na ní zaznívá vyjádření, že do klubu nejsou vpouštěny některé skupiny lidí podle původu nebo národnosti. Právě tato nahrávka se později stala jedním z hlavních bodů sporu.

Majitel klubu obvinění odmítá

Majitel Clubu 21 Josef Ježek odmítl, že by on nebo jeho zaměstnanci vybírali návštěvníky podle národnosti, etnického původu nebo barvy pleti. Popřel také, že by v klubu docházelo k rasistickému nebo segregačnímu jednání.

Zpochybnil rovněž nahrávku, protože podle něj není jasné, kdo na ní mluví. Provozovatel klubu tvrdí, že kritérii pro vstup jsou slušné oblečení a stav návštěvníka. Do podniku podle něj nemusí být vpuštěn člověk pod vlivem alkoholu nebo jiných látek.

Provozovatel od začátku trvá na tom, že pokud někdo nebyl do klubu vpuštěn, nebylo to z diskriminačních důvodů.

Úřad diskriminaci neprokázal

Případ se dostal do přestupkového řízení. Příslušný odbor třetího městského obvodu podle usnesení, které má redakce k dispozici, dospěl k závěru, že se diskriminační jednání nepodařilo prokázat.

Úřad upozornil hlavně na nedostatek důkazů. U zvukové nahrávky podle spisu nebylo možné bezpečně určit, kdy a kde vznikla, ani zda na ní skutečně hovoří zaměstnanec Clubu 21. Pochybnosti měl podle úřadu podpořit také kamerový záznam z místa.

Právní zástupce provozovatele klubu Jan Ambrož uvedl, že kamerový záznam podle něj verzi Jaroslava Mika nepotvrzuje. Podle něj se v době odpovídající popisované události před vstupem krátce nacházely čtyři osoby, z nichž dvě působily jako nezletilé. Na místě měly zůstat pouze krátkou dobu.

Ambrož zároveň tvrdí, že Jaroslav Miko ten večer v klubu ani přímo před klubem prokazatelně nebyl. Podle právního zástupce je proto jeho veřejné líčení události nepravdivé a mohlo poškodit pověst provozovatele.

Klub žádá omluvu, Miko ji odmítá

Podle právního zástupce provozovatele mohla kauza poškodit dobré jméno klubu i jeho majitele. Ambrož poukazuje na to, že Jaroslav Miko je veřejně aktivní osobou, působí na sociálních sítích, natáčí vlastní pořad a prezentuje se také jako kandidát do Zastupitelstva hlavního města Prahy 2026 za Starosty a nezávislé.

Podle Ambrože mohou mít tvrzení veřejně známé osoby s větším dosahem výrazný dopad na pověst konkrétních lidí i podnikatelských subjektů. Na dotaz, zda se kauza projevila na tržbách nebo skladbě hostů, právní zástupce uvedl, že nikoli.

Provozovatel nyní prostřednictvím advokáta zaslal Jaroslavu Mikovi předžalobní výzvu. Požaduje úhradu nákladů za právní zastoupení a omluvu. Podle právního zástupce nemusí být veřejná.

Miko výzvu odmítá. Tvrdí, že je připravený případně se bránit u soudu a doložit další svědectví.

Zároveň připustil, že u samotného vstupu osobně nebyl, protože v té době parkoval auto. Podle něj je to uvedeno i v protokolu. Trvá ale na tom, že událost se podle výpovědi jeho blízkých stala a že nahrávka nebyla účelově vytvořená.

Podle Mika samotný fakt, že se určité jednání nepodařilo prokázat v přestupkovém řízení, ještě neznamená, že se nestalo.

Co říká právo

Soukromý podnik, který poskytuje služby veřejnosti, nesmí odmítat zákazníky kvůli barvě pleti, národnosti nebo etnickému původu. Takové jednání by mohlo být v rozporu s antidiskriminačním zákonem, který se vztahuje také na přístup ke službám, včetně restaurací, barů a klubů otevřených veřejnosti.

Povinnost poskytovat služby bez diskriminace ukládá podnikatelům také zákon o ochraně spotřebitele. Provozovatel může odmítnout konkrétního návštěvníka například kvůli opilosti, agresivnímu chování, nevhodnému oblečení nebo porušení provozního řádu. Nesmí ale plošně vylučovat celé skupiny lidí podle jejich původu, vzhledu nebo národnosti.

V tomto konkrétním případě úřad uzavřel, že diskriminační jednání nebylo prokázáno. Spor mezi provozovatelem klubu a Jaroslavem Mikem tím ale zřejmě nekončí, protože po předžalobní výzvě může následovat další právní postup.