Mizí tak levná a účinná ochrana před extrémními teplotami, suchem a prachem i naše historické dědictví. Boj proti klimatické změně systematickou výsadbou a údržbou stromů kolem silnic zůstává pouhým slibem vlády bez reálných výsledků.
“Stromy z české krajiny mizí a není proto divu, že lidem kácení stále více vadí. Stromy nám pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což v době s extrémními výkyvy počasí potřebujeme jako sůl,” říká Marcela Klemensová z Arniky, expertka na ochranu stromů a alejí.
Krajská správa silnic v Plzeňském kraji v roce 2019 pokácela 1714 a vysadila 1148 stromů, ne vždy na stejném místě. Napříč republikou je situace opačná – 19 214 padlých stromů kolem silnic nahradilo jen 12 085 sazenic, z nichž pouhých 37 % silničáři vysázeli na místě kácení. Trend se od roku 2003 navzdory různým slibům politiků a příslušných ministerstev, dotačním programům na ochranu krajiny a krátkodobým pozitivním výkyvům nemění.
Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic v krajině přitom potřebujeme. Vozovky i krajinu jednoznačně chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů zadržují vodu a zpevňují zem. Správně vysazované a udržované stromy podél silnic tak jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. V našich sídlech také významně zvyšují kvalitu bydlení.
Vládní dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu od roku 2017 dává Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Plnění povinnosti je natolik pomalé, že k zásadní změně v dohledné době jen tak nedojde. Nadějí pro stromy v krajině jsou proto samosprávy obcí a aktivní občané, kteří stále častěji berou výsadbu a ochranu stromů nejen u silnic do vlastních rukou.
Stromy jsou součástí krajiny a měst, ve kterých žijeme.
Žádné oficiální statistiky o kácení a výsadbě alejí podél silnic na celostátní úrovni neexistují. Souhrnné přehledy proto od roku 2003 zpracovává spolek Arnika dotazováním u jednotlivých krajských správ údržby silnic. Přesto jsou statistiky neúplné a chybí informace, jak jsou nové výsadby úspěšné nebo kolik stromů vysázených u silnic před deseti lety zdárně prospívá.
