A to na území Albánie, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Iráku, Kosova, Kuvajtu, Saudské Arábie a Turecka. Tradiční slavnostní akt se konal již počtvrté, hostila ho Semlerova rezidence, unikátní prostor Plzeňského kraje – Západočeské galerie v Plzni.
„Česká republika se aktivně zapojuje do mezinárodního úsilí k ukončení ozbrojených konfliktů v různých částech světa a napomáhá ve vytváření podmínek k návratu válkou postiženým územím zpět do mírového života. Součástí tohoto úsilí je také vysílání českých vojáků do mírových i bojových zahraničních misí. A právě tito lidé si zaslouží obrovské poděkování a respekt. Riskovali své životy pro nás všechny. Stejně tak si velký dík zaslouží i jejich rodiny, které musely zvládat odloučení od svých milovaných, a co víc, musely věřit, že jejich milovaní se ve zdraví vrátí domů. Proto je mi velkou ctí poděkovat dnes již válečným veteránům alespoň symbolicky - předáním pamětní medaile,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan.
Po slavnostním předání ocenění si přítomní, mezi nimiž byli také zástupci Krajského vojenského velitelství Plzeň, ministerstva obrany, Sdružení válečných veteránů ČR, Československé obce legionářské – jednoty Plzeň, chvilkou ticha připomněli vojáky, kteří padli na vojenských misích. Od roku 1989 padlo na zahraničních misích 30 vojáků, z toho byli dva z Plzeňského kraje.
-podprap. in memoriam Nikolaj Martynov 3. 5. 2007
-štb. prap. in memoriam Patrik Štěpánek 5. 8. 2018
Tradici předávání ocenění válečným veteránům založila v roce 2021 tehdejší hejtmanka Ilona Mauritzová.
Ocenění váleční veteráni
generálmajor Ing. Rostislav Kotil
Po absolvování VAAZ ve Vyškově, 1. fakulty - obor velitelsko-organizátorský, sloužil ve velitelských a štábních funkcích u motostřeleckých útvarů a svazků - od velitele čety až po velitele divize. Po zrušení 19. motostřelecké divize v Plzni byl v roce 1991 přemístěn na sekci strategického plánování Ministerstva obrany České a Slovenské federativní republiky. Později byl zástupcem Inspektora Pozemních sil Armády České republiky a v letech 1996-1998 prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. V letech 1999-2003 byl přidělencem obrany České republiky v USA. Po návratu z USA se stal zmocněncem ministra obrany pro válečné veterány a po odchodu do zálohy v roce 2004 byl jmenován ředitelem sekce obranné politiky a strategie MO ČR. V letech 2006 až 2009 byl vyslán opět do USA, kde zastával funkci vojenského poradce Stálé mise České republiky při OSN.
V roce 1993 byl vyslán do mírové mise OSN na funkci náčelníka sekce styčných důstojníků velitelství mise UNPROFOR, s působností pro území bývalé Jugoslávie. V letech 1994 - 1995 velel mnohonárodnímu kontingentu mírových jednotek (Kanady, Jordánska, Keni a ČR) v Sektoru Jih mise UNPROFOR a později UNCRO - s velitelstvím v Kninu v Chorvatsku.
Po návratu z USA a odchodu do výslužby byl v roce 2010 zvolen starostou obce Letkov a tuto funkci vykonával do roku 2022. V současnosti je v důchodu.
plukovník MUDr. Ivan Jeřábek
Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Specializuje se na kardiologii a internu.
V průběhu vojenské kariéry sloužil v odborných i velitelských funkcích ve vojenských zdravotnických zařízeních u spojovacího vojska, vzdušných sil a Ústřední vojenské nemocnici.
V roce 2003 byl nasazen se 7. polní nemocnicí v misi Enduring Freedom v Iráku.
Vojenskou kariéru skončil v roce 2006 ve funkci zástupce přednosty interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
I po odchodu do zálohy pracoval v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde se stal zástupcem ředitele.
V současnosti je primářem oddělení dlouhodobé péče a ošetřovatelských lůžek Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
plukovník MUDr. Jindřich Sitta
Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Specializuje se na chirurgii, cévní chirurgii a trvalou kardiostimulaci - chirurgickou část.
V průběhu vojenské kariery sloužil v odborných i velitelských funkcích ve vojenských zdravotnických zařízeních, Vojenské nemocnici v Plzni, Generálním štábu Armády a Ministerstvu obrany. Je spoluzakladatelem systému polních nemocnic v AČR.
V letech 1990-1991 byl nasazen v operacích Pouštní štít a Pouštní bouře na území Saudské Arábie a Kuvajtu, v roce 1999 velel 6. polní nemocnici v misi AFOR v Albánii a Turecku. V roce 2022 velel 6. polní nemocnici v misi ISAF, která byla prvním kontingentem AČR nasazeným na území Afghánistánu.
Vojenskou karieru skončil v roce 2003 ve funkci velitele Vojskové zdravotnické služby. Po odchodu do zálohy pracoval v soukromém sektoru. Byl ředitelem společnosti Bestsport a. s. a pracoval v manažerských pozicích společnosti Sazka a. s.. Řídil výstavbu a provoz Sazka arény v Praze, dnešní O2 arény.
V současnosti je ředitelem a místopředsedou představenstva společnosti SUDOP Project Plzeň a. s. a jednatelem společnosti BEVA s. r. o. Dlouhodobě se angažuje v řadě spolků sdružujících válečné veterány – Spolek válečných veteránů 6. polní nemocnice, Sdružení válečných veteránů ČR, Československá obec legionářská, Asociace spolků válečných veteránů.
podplukovník Ing. Ivan Čiliak
Vystudoval Vysokou vojenskou technickou školu v Liptovském Mikuláši, obor velitelsko – inženýrský spojovací. V průběhu vojenské kariéry sloužil ve velitelských a štábních funkcích spojovacího a železničního vojska a útvarů územní obrany.
V roce 1999 byl nasazen v misi AFOR na území Albánie a Turecka a v roce 2002 v misi ISAF na území Afghánistánu.
Službu v armádě skončil v roce 2005 ve funkci náčelníka Územní vojenské správy v Plzni. Po odchodu do zálohy pracoval v Plaveckém bazénu Slovany a Úřadu městské části Plzeň 4. V současné době pracuje v rodinné firmě na výrobu plnících a kuličkových per. Je regionálním koordinátorem projektu péče o válečné veterány.
podplukovník MUDr. Jaroslav Jirouš
Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Specializuje se na mikrobiologii a virologii.
V průběhu vojenské kariéry sloužil v odborných i velitelských funkcích u vojenských zdravotnických útvarů a zařízení.
V roce 1999 byl nasazen v misi AFOR na území Albánie a Turecka.
Vojenskou kariéru skončil v roce 2001 ve funkci epidemiologa 7. zdravotnického praporu.
Po odchodu do zálohy nastoupil do Fakultní nemocnice v Plzni, kde působí dodnes.
podplukovník Ing. Jan Soukup
Vystudoval Vojenskou střední zdravotnickou školu v Žilině a Vojenskou lékařskou akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, obor zdravotnický management. V průběhu vojenské kariéry sloužil ve štábních a velitelských funkcích vojenského zdravotnictví a v Kanceláři náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.
V roce 1999 byl nasazen v misi AFOR na území Albánie a Turecka.
Službu v armádě skončil v roce 2020 ve funkci vedoucího oddělení podpory Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.
Po odchodu do zálohy pracuje jako projektový specialista ve společnosti Stamed.
majorka Marie Remešová
Většinu své profesní kariéry pracovala jako civilní zdravotní sestra ve Vojenské nemocnici v Plzni. Byla sestrou na chirurgických operačních sálech a poté v kožní ambulanci.
V letech 1994-1995 byla nasazena v misích UNPROFOR a UNCRO na území Chorvatska a po dobu mise jí byla propůjčena hodnost majorky.
Po zrušení plzeňské vojenské nemocnice odešla do důchodu.
major MUDr. Ladislav Vojta
Vystudoval Vojenskou lékařskou akademii Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové. Specializuje se na ORL.
V průběhu vojenské kariery sloužil v odborných i velitelských funkcích u vojenských zdravotnických útvarů a zařízení.
V roce 1999 byl nasazen v misi AFOR na území Albánie a Turecka.
Vojenskou karieru skončil v roce 2003 ve funkci zástupce primáře ve Vojenské nemocnici Plzeň.
Po odchodu do zálohy pracuje ve své ordinaci v Sušici.
major Ing. Stanislav Kolářík
Vystudoval Vojenskou vysokou školu v Martině – ženijní obor. V průběhu vojenské kariéry sloužil v ženijních velitelských a štábních funkcích u tankového a spojovacího vojska, vojenského učiliště a protivzdušné obrany. Po rozdělení státu sloužil v Ozbrojených silách Slovenské republiky.
V letech 1995-1996 byl nasazen v misích UNPROFOR a UNCRO na území Chorvatska.
Vojenskou službu skončil v roce 1999 ve funkci ženijního náčelníka tankové brigády.
Po odchodu z armády pracoval jako pedagogický pracovník na základní škole, vychovatel v dětském domově a ve vězeňské službě. Byl také vojákem aktivní zálohy. V současnosti je v důchodu.
štábní praporčík Bc. Robert Plzák
Vystudoval Vojenskou střední školu v Nitře – obor tankový a automobilní. V průběhu vojenské kariéry sloužil u vzdušných sil a většinu služby prožil u dělostřelectva. Stal se vrchním praporčíkem dělostřelecké brigády, pozemních sil a Společného operačního centra Ministerstva obrany. Jako jeden z mála českých praporčíků vystudoval americkou Seržantskou akademii ve Fort Bliss.
V roce 1995 byl nasazen v misi UNCRO v Chorvatsku, v roce 1997 v misi SFOR v Bosně a Hercegovině, v letech 2001-2004 na Aliančním velitelství pozemních sil-Střed v Německu, v roce 2004 a 2011 v misi ISAF v Afghánistánu, v roce 2006 v misi KFOR v Kosovu a v letech 2014-2017 byl instruktorem v NATO School Oberammergau v Německu.
Vojenskou službu ukončil v roce 2020 na pozici vrchního praporčíka Společného operačního centra Ministerstva obrany.
Po odchodu do zálohy pracoval v oblasti mezinárodní nákladní dopravy.
V současnosti pracuje v logistice společnosti Kion Group.
praporčice Blanka Polanská
Do armády nastoupila v roce 2001 a po celou vojenskou karieru pracovala na pozicích zdravotní a staniční sestry u zdravotnického praporu, nemocničních základen a polních nemocnic.
V roce 1999 byla nasazena jako civilní zdravotnický personál v misi AFOR v Albánii a Turecku, v letech 2002-2003 v misi ENDURING FREEDOM v Kuvajtu a Iráku, v roce 2005 v misi MNF v Iráku a v roce 2007 a 2008 v misi ISAF v Afghánistánu.
Vojenskou kariéru skončila v roce 2010 na pozici zdravotní sestry Nemocniční základny - 6. polní nemocnice.
praporčík Bohumil Matějovic
Do armády nastoupil v roce 1971 a v průběhu vojenské kariéry sloužil jako řidič a vojenský učitel.
V letech 1992-1993, a 1994-1995 byl nasazen v misi UNPROFOR v Chorvatsku, v letech 1995-1996 v misi UNCRO v Chorvatsku, v roce 1999 v misi AFOR v Albánii a Turecku, a v letech 2000-2001 v misi SFOR na území Bosny a Hercegoviny.
Vojenskou kariéru skončil v roce 2005 ve 33. výcvikovém středisku ve Stříbře ve funkci učitele řidičské přípravy. Po odchodu z armády pracoval jako řidič nákladních vozidel a v bezpečnostních službách. V současné době pracuje v bezpečnostní agentuře.
štábní rotmistr Tomáš Kasl
Vojenskou základní službu absolvoval v letech 1983-1985. Poté pracoval ve zdravotnické záchranné službě a vězeňské službě. Profesionálním vojákem se stal v roce 2002 a sloužil jako ženista, řidič-strojník elektrocentrály a velitel družstva u mechanizovaných praporů v Janovicích nad Úhlavou a v Žatci.
V roce 2003 byl nasazen v misi KFOR na území Kosova.
Vojenskou kariéru ukončil v roce 2004 ve funkci řidič – strojník u 41. mechanizovaného praporu v Žatci.
Po odchodu do zálohy pracoval jako řidič, prodavač, recepční v nemocnici a v bezpečnostních službách.
V současnosti je řidičem u soukromé společnosti.
nadrotmistr Petr Bláha
Do armády nastoupil v roce 1993. V průběhu vojenské kariéry sloužil u hloubkového průzkumu, výsadkového praporu, výcvikové základně mírových sil, praporu oprav a ve vojenské dopravě, především ve funkcích průzkumník, řidič a instruktor výcviku.
Byl nasazen v pěti misích. V roce 1995 v misi UNPROFOR na území Chorvatska, v letech 1995-1996 v misi UNCRO v Chorvatsku, v roce 1996 v misi IFOR v Bosně a Hercegovině, v letech 2008-2009 v misi KFOR v Kosovu a v letech 2018-2019 v misi eFP v Lotyšsku.
V současnosti slouží v Plzni u regionálního střediska vojenské dopravy.
Bc. Pavla Odvárková
Většinu své profesní kariéry pracovala jako občanská zaměstnankyně na pozici specializované zdravotní sestry u letecké záchranné služby v Líních a ve Fakultní nemocnici v Plzni.
Do mise AFOR v Albánii a Turecku byla v roce 1999 nasazena jako civilní zdravotní sestra v sestavě 6. polní nemocnice.
V současnosti je vrchní sestrou v plzeňské společnosti Dobruška – domácí péče.
