Obří plody co do velikosti i váhy se urodily ve skleníku manželů Vokurkových ve Starém Smolivci na Plzni jihu. Jsou to indické okurky, které ale těm českým nejsou vůbec podobné. Až metr dlouhé a několik kilo vážící tykve připomínají spíš cukety.
Ve skleníku Vokurkových ve Starém Smolivci se Vám naskytne nevídaný pohled. Od stropu visí dlouhé tykvovité plody připomínající basebalové pálky a ty největší skoro kyje. Je to Kalabasa neboli indické okurky. Paní Vokurková o nich před lety četla, ale až letos je vysadila. Jak říká, semena objevila náhodou při nákupu osiva na jaře. Koupila je a byla zvědavá co jim vyroste.
Původně malé rostlinky se ve skleníku i na volném záhoně rozrostly a objevily se na nich obří plody. Jako každá tykvovitá rostlina potřebují hodně vody. Jak říká pan Vokurka, každá rostlina denně potřebuje 2 až 3 konve vody. Vydatná zálivka spolu s dobře hnojenou půdou dělá divy a indické okurky přirůstají doslova před očima. Za den malé plody přirostou až 10 centimetrů.
Nejdelší okurka dorostla délky 1 metr a váží přibližně 5 kilo. Paní Vokurková je tak vydatnou úrodou potěšena, ale zatím přesně neví jak ji zpracuje. Recepty zatím nikde nenašla, ale v časopise se dočetla, že plody lze použít jako naše okurky na salát a nebo smažit jako cuketu.
Zajímavostí také je, že z okurky se dá odříznout jen část a zbytek po zaschnutí řezu začne opět dorůstat. Podle dostupných informací se indické okurky dají využít i jinak než ke kuchyňské úpravě. V zemi původu se po přezrání, kdy plody skoro zdřevění a uvnitř jsou duté, používají jako nádoby na vodu nebo hudební nástroje.
Manželé Vokurkovi jsou velcí pěstitelé. Na jejich zahradě najdete i granátová jablka, citroníky, kávovníky nebo obdobu kiwi.