Vězení nejsou hotýlky, říká sociolog ze ZČU. V Plzni chce propojit univerzitu s věznicí

Sociolog Lukáš Dirga ze Západočeské univerzity v Plzni otevírá téma, které se ve veřejné debatě často zjednodušuje. V novém dílu univerzitního podcastu UniverZ mluví o tom, jak vypadá život za mřížemi, proč vězení není „pohodlné řešení“ a jak by se plzeňská věznice mohla více propojit s akademickým prostředím. Pro Plzeň a Plzeňský kraj jde o téma s přímou místní souvislostí.

Dirga se vězeňskému prostředí věnuje dlouhodobě. Ve výzkumu už navštívil atmosféru 55 věznic v 17 zemích a další návštěvy plánuje. Zajímají ho místa, kde končí pravidla běžného života a začíná svět s vlastními zákonitostmi, hierarchií a každodenní rutinou.

Přežít ve vězeňském prostředí není úplně snadné a pokud někdo popisuje věznice jako hotýlky, kde je to úplně v pohodě, tak já to tak nevidím.Lukáš Dirga

Podle Dirgy se v debatách o trestech často ztrácí lidský rozměr. Jedna špatná volba nebo chyba úsudku může člověku změnit celý život. Následky nenese jen odsouzený – ve věznicích podle něj existují „tvrdá místa“, kde se vedle pachatelů objevují i oběti, a to buď přímé, nebo nepřímé, například v rodinách.

Univerzita jako most mezi dvěma světy

Hlavní část rozhovoru v podcastu směřuje k tomu, co by se v Česku dalo dělat jinak. Dirga věří, že univerzity mohou fungovat jako most mezi lidmi na svobodě a těmi za mřížemi. V zahraničí už podle něj existují modely, které to umí prakticky a bezpečně.

Jako příklad uvádí zkušenost ze Severního Irska. Výuka tam fungovala na jednoduchém principu: ve třídě seděli společně studenti univerzity i odsouzení. Výuka se střídala – jednou ve věznici, podruhé na univerzitě. Cílem bylo ukázat, že vzdělání může pomoci při návratu do běžného života, a zároveň vytvořit prostor pro dialog mezi skupinami, které se jinak nepotkávají.

V Česku podobný formát zatím podle Dirgy nefunguje. Chce proto rozjet pilot, který by propojil Plzeň a místní věznici se ZČU. Podle sociologa nejde jen o „dobrý nápad“, je nutné splnit i praktické podmínky. Škola a věznice musí být blízko a zároveň musí jít o vězeňskou populaci, u níž je takový režim realistický a bezpečný.

V praxi to znamená i souhlas a odpovědnost vedení věznice. Buď musí mít možnost pustit odsouzené ven na výuku, nebo zajistit vstup studentů dovnitř tak, aby to neohrozilo bezpečnost a provoz zařízení. Dirga v podcastu říká, že na tom už pracuje a chce, aby se z myšlenky stal konkrétní projekt.

Otevřená věznice v Česku už existuje

Debata o vzdělávání a návratu do společnosti se v Česku v posledních letech dotkla i systému takzvaných otevřených věznic. První takové zařízení vzniklo ve Věznici Jiřice na Nymbursku. Otevřená věznice tam začala fungovat 16. října 2017. Cílem je připravit vybrané odsouzené na návrat do běžného života a posílit jejich samostatnost a odpovědnost.

Dirga v rozhovoru zmiňuje otevřenou věznici jako příklad toho, že se systém může posouvat. Podle něj nejde o „zjemnění trestu“, ale o práci s tím, co bude následovat po propuštění.

Kde si rozhovor poslechnout

Rozhovor s Lukášem Dirgou vyšel v úterý 2. června 2026 v podcastu UniverZ. Kdo se chce do tématu ponořit hlouběji, najde na streamovacích platformách i Dirgův vlastní pořad Ostnatý drát, který se věnuje českému vězeňství a lidem, kteří se kolem něj pohybují.