Vozíčkáře trápí neukáznění řidiči

Stovky tělesně postižených lidí žijí v Plzni a blízkém okolí. Mnozí z nich jsou odkázáni sami na sebe. Musejí si dostat na úřady, k lékaři či jet městskou hromadnou dopravou. My jsme vyrazili do plzeňských ulic, abychom zjistili co jim ve městě dělá při jejich komplikovaném pohybu největší potíže. Za posledních deset let se toho pro invalidní občany v Plzni hodně udělalo. Jednou z priorit pro ně bylo například zpřístupnění úřadů a pro lepší pochyb ve městě byli vybudovány bezbariérové přechody. I tak ale zůstává ve městě mnoho míst, kam se vozíčkáři nedostanou. "Když potřebuji vyřídit pas nebo občanský průkaz, tak to je na Borech, tak to je krize. Tam se jinak nedostanete, než po schodech," řekla vozíčkářka Anna Haltuchová. "Poměrně hodně se už zlepšilo, že se na úřady dostane. Jenom na radnici zatím ještě ne," uvedla vozíčkářka Eva Fikrlová. "Ten přístup je velmi složitý. My dnes využíváme tzv. chodící vozíček, který chodí po schodech. Je to ale samozřejmě jen dočasné řešení. Je připravený projekt rekonstrukce Císařského domu. To je ten objekt hned vlevo od radnice. A v tom domě by měl být zřízen výtah pro vozíčkáře. Pak by se vozíčkáři už mohli dostat do všech pater radnici i do sněmovního sálu," prohlásil primátor Plzně Jiří Šneberger. Pohyb ve městě vozíčkářům umožňuje bezbariérový autobus městské hromadné dopravy. Ten jezdí v pondělí a ve středu. Postižení lidé, si ale myslí, že je to nedostatečné. "Já si myslím, že by měl jezdit vícekrát. Ale ono na něj není. A nemusel by jezdit tak veliký. A kdyby jezdil ten malý a každá den a to dvakrát, tak by to bylo určitě lepší," řekla vozíčkářka Jiřina Renešová. Vozíčkáře také trápí neukáznění řidiči. Ti nerespektují značky a stojí se svými auty na místech pro invalidy a na přechodech pro chodce. Takovéto výtečníky ale nekompromisně trestá městská policie, když jim odtáhne auto. Problémy s pohybem mají vozíčkáři ale nejen tady. "Největší potíže mi dělá, když jedu někoho navštívit a jsou tam výtahy. Dostat se do výtahu. Nejsou nákladní výtahy ve starých bytových zástavbách. Po ulicích nejsou třeba všude nájezdy. A do tramvaje se také těžko dostanete," uvedla vozíčkářka Miloslava Švarcová. Je tedy stále co zlepšovat. Regionální politici by se tak měli zamyslet nad tím, jak by mohli svým tělesně postiženým občanům zjednodušit jejich už tak těžký život.