Vzteklina se vrací do střední Evropy, ohniska v Polsku a na Slovensku, Česko musí být na pozoru

Po dvou desetiletích, kdy se zdálo, že klasická vzteklina u volně žijících zvířat ve střední Evropě patří minulosti, se situace znovu mění. Odborníci v posledních letech popisují návrat nemoci v pásu zemí táhnoucím se od východu - zejména v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. Podle analýzy zveřejněné letos v únoru v odborném časopise Emerging Infectious Diseases počet případů v těchto státech rostl od konce roku 2019 a trend pokračoval i v datech do září 2025. 

Pro Česko je to signál, který nelze přehlížet. Země si drží oficiální status bez klasické vztekliny od roku 2004, ale riziko stoupá s každým novým ohniskem u sousedů a s měnícími se pohyby zvířat i lidí v Evropě. 

Ohniska nejblíže v Polsku a na Slovensku

Největší pozornost směřuje na Polsko a Slovensko. Právě tyto dvě země sousedí s Českem a v posledních letech se v nich znovu objevují případy vztekliny u volně žijících i domácích zvířat. Autoři práce založené na evropských databázích dohledu nad nákazami upozorňují, že většina případů v regionu se dlouhodobě soustřeďuje blízko hranic Ukrajiny a Moldavska - typicky do vzdálenosti zhruba 50 kilometrů od hranice. Podle nich to svědčí o trvalém tlaku infekce směrem na západ. 

Studie také uvádí, že v Polsku se v únoru 2024 objevila varianta viru běžně spojená s oblastmi dále na východě. V průběhu roku 2024 pak v Polsku přibývalo příbuzných případů. Autoři to vnímají jako důkaz, že do střední Evropy pronikají nové linie viru, což zvyšuje potřebu sledovat očkování lišek i situaci za hranicemi EU.

Česko bez klasické vztekliny, klíčové Plzeňsko

Česká republika podle Státní veterinární správy evidovala poslední případy vztekliny u lišek v roce 2002. Od roku 2004 má oficiálně status země bez vztekliny u suchozemských savců, což Světová organizace pro zdraví zvířat potvrdila znovu 25. dubna 2024. 

Pro čtenáře ze západu Čech je důležitá jedna historická skutečnost: první plošné kladení očkovacích návnad pro lišky v Česku začalo už v roce 1989 v okresech Klatovy, Domažlice a Tachov - tedy na území dnešního Plzeňského kraje. Tenkrát to byl zásadní krok, který pomohl nákazu postupně vytlačit.

I když má Česko status bez klasické vztekliny, téma nezmizelo úplně. V Evropě se nadále sledují lyssaviry u netopýrů a právě kontakty s netopýry patří mezi situace, které zdravotníci řeší nejčastěji. 

Varování z Německa: nakažený pes dovezen z Ruska

Riziko pro střední Evropu nepředstavuje pouze šíření ve volné přírodě. V Německu byl 10. února 2026 potvrzen případ vztekliny u mladého psa dovezeného z Ruska, a to ve spolkové zemi Porýní-Falc. Německý Friedrich-Loeffler-Institut uvedl, že zvíře mělo doklady o očkování, ale úřady pracovaly s předpokladem, že údaje v dokumentech jsou zřejmě nepravdivé nebo zfalšované. 

Německo má status země bez klasické vztekliny od roku 2008. Institut připomněl, že v Evropě se v letech 2000–2025 objevily desítky případů u nelegálně přepravovaných zvířat; podle německých expertů jsou právě nelegální dovozy jedním z důvodů, proč se i v „bezpečných“ zemích občas objeví nakažený pes nebo kočka. 

Co to znamená pro lidi a chovatele v Plzni a okolí

Pro každodenní život v Plzni a Plzeňském kraji se zatím nic dramatického nemění. Veterináři ale dlouhodobě připomínají základní pravidla: nepřibližovat se k podezřele se chovajícím divokým zvířatům, nesahat na nalezené netopýry a nepodceňovat pokousání či škrábnutí neznámým zvířetem, zvlášť při cestách do zahraničí. U domácích mazlíčků je důležité dodržovat pravidelné očkování a mít v pořádku doklady při cestování. Téma se tak i letos může objevit v přehledech „zprávy Plzeň“, protože vzteklina se může vrátit rychle a bez varování.

Odborníci zdůrazňují, že klíčem je prevence u zvířat. Studie ze střední Evropy připomíná, že nejúčinnějším způsobem, jak udržet vzteklinu u volně žijících zvířat na uzdě, je plošné očkování lišek návnadami a zejména jeho kontinuita. Jakmile se kampaně přeruší nebo oslábnou, roste riziko návratu nákazy.