Za bodnutí muže před barem dostal podmínku. Po zásahu Bradáčové jde na 5,5 roku sedět

Útočník, který v létě 2023 bodl muže před barem v centru Plzně, si definitivně odpyká pět a půl roku vězení. Ústavní soud odmítl stížnost Jindřicha Sandera jako zjevně neopodstatněnou. Pravomocný rozsudek za pokus o vraždu tak zůstává v platnosti.

Hlavním předmětem ústavní stížnosti byla otázka, zda soudy dostatečně prokázaly, že byl útočník alespoň srozuměný s možností, že muže usmrtí. Podle ústavních soudců lze takzvaný nepřímý úmysl dovodit z okolností útoku, především z použité zbraně, intenzity a způsobu bodnutí i části těla, na kterou útok směřoval.

Hádka před zavřeným barem skončila bodnutím

Incident se odehrál 17. července 2023 kolem třetí hodiny ráno v Martinské ulici v Plzni. Sander se podle závěrů soudů vrátil s dalšími lidmi k baru, kde předtím popíjeli. Barmanka je však odmítla vpustit dovnitř a obsloužit, protože prováděla inventuru.

Mezi Sanderem a obsluhou následně vznikla slovní rozepře. Když se barmanky zastal jiný muž, útočník vytáhl zavírací nůž s přibližně devíticentimetrovou čepelí a bodl jej do levé části hrudníku.

Napadený instinktivně ustoupil dozadu, což podle soudů mohlo zabránit hlubšímu průniku nože a zásahu životně důležitých orgánů. Utrpěl nakonec pouze mělkou ránu, samotný způsob útoku však podle justice mohl mít podstatně vážnější následky.

Sander během soudního řízení připustil, že byl pod vlivem alkoholu. Hájil se tím, že nůž vytáhl ve snaze situaci uklidnit a bodnutí mělo být reakcí na náhlý pohyb druhého muže.

Krajský soud rozhodl o pokusu vraždy

Krajský soud v Plzni uznal Sandera v lednu 2025 vinným z pokusu o vraždu. Uložil mu trest odnětí svobody v délce pěti a půl roku a pro jeho výkon jej zařadil do věznice s ostrahou.

Šlo o trest mimořádně snížený pod běžnou zákonnou sazbu. Obžaloba původně navrhovala sedm let vězení. Soud při ukládání trestu zohlednil také polehčující okolnosti a skutečnost, že útočník uzavřel s poškozeným dohodu o finančním vyrovnání.

Vrchní soud změnil vězení na podmínku

Výrazný obrat nastal v dubnu 2025 u Vrchního soudu v Praze. Odvolací senát skutek překvalifikoval z pokusu o vraždu na pokus o ublížení na zdraví a výtržnictví.

Sanderovi uložil trest 18 měsíců vězení podmíněně odložený na tříletou zkušební dobu. Odvolací soud tehdy vycházel z názoru, že nešlo o útok vedený s úmyslem muže usmrtit. Poukazoval také na malou hloubku rány a skutečnost, že napadený neutrpěl závažnější zranění.

Právě tak výrazné zmírnění verdiktu však vyvolalo další přezkum případu.

Bradáčová napadla mírnější rozsudek

Do kauzy následně vstoupila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V neprospěch obviněného podala dovolání k Nejvyššímu soudu a žádala zrušení podmíněného trestu.

Podle její argumentace byly závěry odvolacího soudu v rozporu s provedenými důkazy. Za nesprávné považovala také právní posouzení útoku pouze jako pokusu o ublížení na zdraví.

Nejvyšší soud jejímu dovolání vyhověl, mírnější rozsudek zrušil a nařídil Vrchnímu soudu v Praze, aby případ znovu projednal.

Odvolací soud nesměl důkazy změnit bez jejich zopakování

Nejvyšší soud vytkl odvolacímu senátu především způsob, jakým přehodnotil důkazy provedené Krajským soudem v Plzni. Pokud chtěl dospět k jiným skutkovým závěrům, měl podle dovolacího soudu klíčové důkazy znovu provést.

Zásadní význam měl zejména kamerový záznam zachycující samotný útok. Vrchní soud jej při prvním odvolacím jednání znovu nepřehrál, přesto z něj vyvodil odlišné závěry než plzeňský krajský soud.

Nejvyšší soud proto případ vrátil odvolacímu senátu s pokynem, aby procesní pochybení napravil.

Kamerový záznam přinesl další zvrat

Vrchní soud se případem znovu zabýval 12. listopadu 2025. Tentokrát kamerový záznam v jednací síni přehrál a následně změnil svůj původní názor. Útok znovu vyhodnotil jako pokus o vraždu a potvrdil trest pěti a půl roku vězení.

„Nejednalo se o nějaké bezděčné máchnutí obžalovaného, ale o cílené bodnutí nožem.“

Jiří Lněnička, předseda odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze

Podle odvolacího soudu byl nůž způsobilý proniknout do hrudní dutiny a zasáhnout životně důležité orgány. Z kamerového záznamu navíc vyplynulo, že napadený před bodnutím instinktivně ustoupil. Právě tento pohyb mohl zabránit mnohem závažnějšímu zranění.

Vrchní soud zamítl odvolání obžalovaného i státního zástupce, který požadoval přísnější postih. Původní rozsudek Krajského soudu v Plzni tak nabyl právní moci.

Neuspěl u Nejvyššího ani Ústavního soudu

Sander se proti pravomocnému verdiktu bránil vlastním dovoláním. Nejvyšší soud jej však v dubnu 2026 v neveřejném zasedání odmítl.

Poslední možností obrany byla ústavní stížnost. V ní odsouzený zpochybňoval především závěr, že jednal v nepřímém úmyslu muže usmrtit. Podle jeho argumentace soudy dostatečně neprokázaly, že věděl o možnosti smrtelného následku a byl s ní srozuměný.

Ústavní soud ale stížnost označil za zjevně neopodstatněnou. Zdůraznil, že vnitřní vztah pachatele k možnému následku zpravidla nelze prokázat přímo. Soudy jej proto mohou dovozovat z objektivních okolností činu.

V tomto případě vycházely z povahy nože, způsobu vedení útoku, jeho náhlosti a intenzity i skutečnosti, že bodnutí směřovalo do hrudníku. Podle Ústavního soudu musel útočník vědět, že takový zásah může skončit smrtí.

„I laik ví, kde se v lidském těle nacházejí životně důležité orgány.“

Ústavní soud

Co znamená nepřímý úmysl

Pro odsouzení za pokus o vraždu nemusí být prokázáno, že pachatel výslovně chtěl člověka zabít. Postačí také takzvaný nepřímý neboli eventuální úmysl.

Ten je naplněn tehdy, pokud pachatel ví, že svým jednáním může způsobit smrt, a pro případ, že takový následek nastane, je s ním srozuměný. Soudy při posuzování vycházejí například z použité zbraně, síly útoku, jeho směru, počtu ran a části těla, na kterou pachatel útočil.

Skutečnost, že napadený nakonec utrpěl pouze lehčí zranění, proto sama o sobě nevylučuje pokus o vraždu. Rozhodující je také to, jaký následek při daném způsobu útoku reálně hrozil a zda mu zabránila pouze náhoda nebo reakce poškozeného.

Případ se uzavírá po více než třech letech

Odmítnutím ústavní stížnosti skončila poslední etapa více než tříletého případu. Pravomocný verdikt se už nezměnil a Jindřich Sander si odpyká pět a půl roku ve věznici s ostrahou.

Ústavní soud přitom nerozhodoval znovu o vině ani nehodnotil celý případ jako další odvolací instance. Posuzoval pouze to, zda předchozí soudní řízení a jeho závěry nezasáhly do ústavně zaručených práv odsouzeného. Důvod ke svému zásahu nenašel.

Jak se verdikty postupně měnily

• 17. července 2023: bodnutí muže před barem v Martinské ulici v Plzni.
• Leden 2025: Krajský soud v Plzni ukládá za pokus o vraždu 5,5 roku vězení.
• Duben 2025: Vrchní soud v Praze mění kvalifikaci a ukládá osmnáctiměsíční podmínku.
• Srpen 2025: Nejvyšší soud vyhovuje dovolání Lenky Bradáčové a mírnější rozsudek ruší.
• 12. listopadu 2025: Vrchní soud po zopakování důkazů potvrzuje pokus o vraždu a 5,5 roku vězení.
• Duben 2026: Nejvyšší soud odmítá dovolání odsouzeného.
• Srpen 2026: Ústavní soud odmítá ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou.