Záchranáři varují před zbytečným přenášením malých ježků. Dobrá vůle jim může ublížit

Záchranná stanice živočichů Plzeň upozorňuje na každoroční vlnu obav kolem malých ježků. Podle pracovníků stanice se i letos opakuje situace, kdy lidé chtějí v dobré víře odnášet mláďata, domnělé sirotky nebo celé pelechy do péče odborníků. Jen v srpnu už stanice řešila nejméně čtyři desítky takových telefonátů.

Samotný pohyb ježka za bílého dne podle stanice neznamená, že zvíře automaticky potřebuje pomoc. Ježek může hledat potravu nebo vodu, může se vracet do pelechu, nebo ho někdo vyrušil při práci na zahradě. Někdy mláďata z úkrytu vyhrabe pes, jindy lidé pelech odkryjí při úklidu, sekání nebo stavebních pracích.

Dobrá vůle může zvířeti uškodit

Podle Záchranné stanice živočichů Plzeň je v mnoha případech nejlepší nechat ježky tam, kde jsou doma. Stanice odhaduje, že přibližně osm z deseti zásahů je zbytečných a může zasáhnout do přirozeného vývoje volně žijícího živočicha.

Odnesený ježek se sice v péči člověka může najíst, napít a zotavit, tím ale problém nekončí. Ztrácí své území, známé pachy, orientaci i bezpečné úkryty. V ubikaci je navíc v kontaktu s dalšími ježky, zdravými i nemocnými. Část zvířat tak dobře míněnou záchranu nemusí přežít. Ta, která přežijí, se po vypuštění musejí v přírodě znovu prosadit.

Péče je náročná i drahá

Stanice upozorňuje také na finanční a časovou náročnost péče. Základní veterinární vyšetření jednoho ježka podle jejích údajů začíná na částce 1300 korun s DPH. K tomu se mohou přidat další vyšetření, léky, vytápěná místnost, každodenní krmení a úklid po dobu několika měsíců.

Přezimování jednoho ježka bez veterinárního ošetření vyjde podle stanice zhruba na 4000 až 5000 korun. Při 250 přijatých ježcích by náklady dosáhly 1,25 milionu korun. To je podle záchranářů přibližně polovina jejich ročního rozpočtu na léčbu všech pacientů, údržbu areálu a projekty druhové ochrany.

Mláďata mají zůstat u matky

Nejcitlivější je situace u ježčích kojenců. Jejich odchov je mimořádně náročný, protože vyžaduje krmení po dvou hodinách, ve dne i v noci, a to po dlouhé týdny. Mladí ježci jsou navíc citliví na změnu prostředí, pachů i lidí, kteří o ně pečují.

Stanice proto doporučuje, aby mláďata zůstala, pokud je to jen trochu možné, v původním pelechu a v dosahu matky. Za poslední čtyři týdny řešili záchranáři 17 ježčích kojenců. Část mláďat, která byla přijata do péče, podle stanice i přes snahu uhynula. I proto záchranáři apelují, aby se podobné nálezy řešily nejprve přímo na místě.

Jak postupovat při nálezu

U odrostlejších mláďat je podle stanice vhodné nejprve hledat pelech nebo ostatní sourozence. Pokud jde jen o zatoulané mládě, je lepší ho vrátit k ostatním. Většinou jde o lokální situaci a místo, kde může ježek bezpečně pokračovat, nebývá daleko.

Lidé mohou ježkům pomoci i bez odchytu. Pokud vědí o samici s mláďaty, mohou lokalitu opatrně přikrmovat a hlavně zabezpečit riziková místa. Nebezpečné jsou bazény, otevřené šachty, stavební výkopy, chemie na slimáky a další pasti v zahradách.

V Plzni se ježci dlouhodobě pohybují prakticky ve všech částech města. Často se objevují tam, kde lidé krmí jiná zvířata, například kočky. I proto lze ježka potkat za světla na Lochotíně, ve Skvrňanech, na Doubravce, Slovanech i Borech.

Záchranáři prosí veřejnost, aby při pohybu venku i při venčení psů respektovala, že ježek může být aktivní i přes den a nemusí být nemocný. Pomoc má podle nich smysl hlavně tehdy, když chrání zvíře v jeho vlastním prostředí. Odchyt by měl přijít na řadu až po konzultaci s odborníky a jen v případech, kdy je zvíře skutečně zraněné, vysílené nebo bez šance vrátit se k matce.