Zahraničí oceňuje plzeňskou výstavu o Věře Běhalové, rodný Prostějov uděluje cenu

Výstava o zachránkyni plzeňských Loosových interiérů, Věře Běhalové, zaujala nejen Plzeňany, obsah expozice ocenili i Loosovští badatelé ze zahraničí.

Jarní servisní akce AUTO CB

Navíc, po Plzni, kde letos v lednu získala Věra Běhalová in memoriam významné ocenění, Plaketu města Plzně, se při příležitosti kunsthistoriččiných nedožitých 100. narozenin přidává i rodný Prostějov:

Zastupitelstvoměsta Prostějova udělilo na svém zasedání 14. 6. 2022 jednu z Cen města Prostějova za rok 2021 in memoriam také právě Věře Běhalové. Aktuální výstavu Věra – 100 v mázhauzu plzeňské radnice bude možné navštívit již jen do čtvrtka 23. 6. 2022. Do budoucna má o uspořádání této výstavy zájem například Brno.

Yoshio Sakurai, profesor architektury z Tokijské univerzity navštívil Českou republiku již několikrát. Plzeňské Loosovy interiéry má pečlivě prostudovány, zabýváse totiž se svými studenty i tvořením modelů Loosových interiérů a realizací z celého světa. K obsahu výstavy se vyjádřil: „Díky za precizní informace. Znal jsem jméno Věry Běhalové jako významné Loosovské badatelky, obzvláště pokud šlo o švýcarskou vilu Karma.Nyní díky výstavě vím prakticky vše o její činnosti spjaté s plzeňskými Loosovými interiéry“.

Věru Běhalovou zmínil ve své doktorské práci také peruánský architekt a badatel, nyní působící ve Vídni, Max Moya, takže i on byl současnou plzeňskou výstavou velicepotěšen.

Profesorka Leslie van Duzer, působící v Kanadě, a spoluautorka zásadní knihy Adolf Loos: Dílo v Českých zemích, k expozici napsala: „Je to velice milé, že připomínátevýročí Věry Běhalové, která významně přispěla k objevení plzeňských Loosových interiérů. Gratuluji k výstavě!“

Výstavu, představující životní etapy kunsthistoričky evropského významu Věry Běhalové, která ve druhé polovině 60. let 20. století působila také v Plzni, připravilspolek Plzeňský literární festival. Výstava představuje touhu mladé Věry Běhalové po studiu kunsthistorie, nemožnost naplnění tohoto snu jak během druhé světové války tak po nástupu komunistů k moci v roce 1948, sedmiletou anabázi nejhoršími ženskými lágryv Československu za účast na katolickém protikomunistickém odboji, dokumentaci plzeňských Loosových interiérů, emigraci i významnou činnost v zahraniční i České republice po roce 1989. (dr)

The Loop Jazz Club

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
ČNSO studio

Hlavní zprávy

 

ČEZ - Čistá energie zítřka