Zapomenutí obři Plzeňska vydají svá tajemství. V kraji stálo přes 70 vodojemů

Věžové vodojemy patří k technickým stavbám, které si lidé často pamatují podle jejich výrazné siluety. Vyčnívají nad střechy měst, průmyslové areály i okolní krajinu. Přestože mnohé z nich už neslouží svému původnímu účelu, stále vyprávějí o tom, jak se na Plzeňsku žilo, stavělo a podnikalo.

Národní památkový ústav zve na přednášku Věžové vodojemy na Plzeňsku – unikáty napříč republikou. Setkání se uskuteční v pondělí 21. září 2026 od 16:00 do 17:30 v sídle plzeňského pracoviště NPÚ v Prešovské ulici. Vstup je zdarma.

V kraji stálo více než sedmdesát vodojemů

Podle pořadatelů se v minulosti na území Plzeňského kraje nacházelo více než sedmdesát věžových vodojemů. Nestály pouze ve městech. Budovaly se také na venkově, v průmyslových a zemědělských areálech nebo podél železničních tratí.

Sloužily různým provozům a tomu odpovídala jejich velikost, konstrukce i architektonické ztvárnění. Některé zaujmou neobvyklým technickým řešením, jiné výraznou podobou nebo příběhem svého vzniku. Dnes jsou proto vnímány nejen jako někdejší užitkové stavby, ale také jako důležité orientační body a součást paměti krajiny.

Jak vodárenské věže fungovaly

Věžové vodojemy byly součástí vodovodních systémů. Uchovávaly zásobu vody, pomáhaly vyrovnávat rozdíly mezi jejím přítokem a okamžitou spotřebou a díky výškovému umístění nádrže udržovaly potřebný tlak v potrubí.

S rozvojem čerpací techniky a moderní vodárenské infrastruktury však mnohé věže postupně ztratily svůj původní význam. Nabízí se proto otázka, co s nimi dál – zda je nechat chátrat, odstranit, nebo pro ně nalézt nové využití.

Dominanty, které se proměňují a někdy mizí

Přednáška se zaměří také na proměnu významu vodojemů v průběhu času. Některé objekty dnes chátrají, jiné se podařilo zachránit, opravit a využít novým způsobem. Právě jejich výrazná poloha a neobvyklé vnitřní uspořádání však mohou rekonstrukci značně komplikovat.

Přesto se z bývalých vodárenských věží na některých místech stávají rozhledny, galerie, muzea, obytné prostory nebo místa pro setkávání. Citlivá proměna jim může dát nový smysl a zároveň zachovat jejich historickou hodnotu.

Plzeňská vodárenská věž pamatuje 16. století

Vodárenskou tradici v samotné Plzni připomíná především pozdně gotická Vodárenská věž v Pražské ulici. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1532. V letech 1845 až 1847 byla přestavěna a zvýšena.

Stavba je cenným pozůstatkem někdejšího městského vodárenského systému. Její podzemní část je dnes součástí prohlídkového okruhu plzeňského historického podzemí, kde návštěvníci uvidí také repliku sedm metrů vysokého vodního kola.

Přednášet bude uznávaný odborník Robert Kořínek

Hostem přednášky bude Ing. Robert Kořínek, Ph.D., vědecký pracovník a ředitel ostravské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Věžové vodojemy v České republice dlouhodobě vyhledává, dokumentuje a popularizuje.

Vedl také projekt zaměřený na identifikaci, dokumentaci, prezentaci a nové využití těchto staveb. Přestože projekt skončil v roce 2022, v systematickém mapování vodojemů pokračuje. Je autorem nebo spoluautorem odborných publikací, článků a map věnovaných tomuto tématu.

Výsledky dlouholetého výzkumu zpřístupňuje také veřejná databáze Věžové vodojemy. Přednáška nabídne srovnání Plzeňska s ostatními regiony a představí vybrané unikátní stavby z různých částí republiky.