Zemřel František Wiendl, muž, který se postavil nacismu i komunismu

Ve věku 102 let zemřel František Wiendl, významná osobnost odboje z Klatov. Podle informací Paměti národa zemřel krátce před půlnocí v pátek 26. června 2026 v pražské střešovické nemocnici. Plzeňský kraj tak přišel o pamětníka, který se postavil dvěma diktaturám a za pomoc druhým zaplatil léty v lágrech.

Po únoru 1948 převáděl Wiendl přes šumavské lesy lidi, kterým hrozilo pronásledování; na Západ se mu podařilo dostat 28 osob. Právě to se stalo klíčovým bodem obžaloby, když se ho komunistický režim snažil zlomit prostřednictvím StB a soudů.

Od Klatov přes Plzeň až do jáchymovských dolů

František Wiendl se narodil 31. prosince 1923 v Klatovech. Vyrůstal v rodině, kde byl odpor k okupaci a později i k režimu po roce 1948 považován za samozřejmost. Vystudoval stavební průmyslovku v Plzni a po vojně pracoval ve stavebnictví.

Do protinacistického odboje se zapojil už jako mladý a rodina pomáhala i v závěru války. Po roce 1948 s otcem šířil protikomunistické letáky, ve městě se objevovala i protirežimní hesla související s jejich činností.

Zrada v roce 1949 a tvrdý rozsudek

Skupinu, která se kolem převádění lidí vytvořila, podle dobových svědectví v listopadu 1949 zradil bývalý partyzán. StB připravila past a Wiendl skončil v rukou vyšetřovatelů, následovalo věznění a mučení.

V roce 1950 ho soud za velezradu odsoudil na 18 let. Ve skutečnosti strávil za mřížemi deset let; šest z nich pracoval v uranových dolech na Jáchymovsku a další léta strávil ve věznici na Pankráci. Propuštěn byl v roce 1960.

Spolupráce s agentem-chodcem a život po roce 1989

Při převádění uprchlíků spolupracoval i s agentem-chodcem Aloisem Suttým, kterého režim později popravil. Wiendl později popisoval, že rozsudek vězení vnímal jako šanci přežít, protože se obával trestu smrti.

Po roce 1989 byli on i jeho otec rehabilitováni. Wiendl se zapojil do práce Konfederace politických vězňů a stál u její místní organizace v Klatovech. Dlouhodobě se zajímal o veřejné dění, opakovaně varoval před posunem země k autoritářskému stylu vlády a připomínal zkušenosti s rychlou a bezohlednou justicí 50. let.

Ocenění a odkaz pro Plzeň a okolí

Za své postoje a činy obdržel státní vyznamenání - Řád T. G. Masaryka III. stupně. V roce 2019 mu bylo také připisováno ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů za svobodu, demokracii a lidská práva.

Město Klatovy ho připomínalo i jako čestného občana. Ještě ve vysokém věku zůstával aktivní; podle blízkých měl blízko k včelaření a setkáváním s mladými, kterým předával zkušenosti z doby nacismu i komunismu. Pro regionální zprávy Plzeň je jeho příběh významný zejména pro silné vazby k Šumavě, Klatovsku a Plzni, kde studoval a začínal pracovní život.

O úmrtí informovala Paměť národa.