Zvířecí záchranáři měli napilno: odchyt sovy ve Stříbře i festival ptactva

„Pták létá vysoko ve světlíku a pravděpodobně byl dovezen v kontejneru z Německa. Je tady už druhý den, volali jsme místně příslušnou Záchrannou stanici z Tachova, ale ti prý jí chytit nedokáží, tak přes hasiče jsme se dostali až na vás.“ 

Pro Plzeňské to nebyl to zdaleka první odchyt sovy v hale na Tachovsku, a tak odchytová skupina (Miloš Paisker st., Miloš  Paisker ml., Radek Zeman, Karel Makoň) vyrazila  ve čtvrtek večer (1.10.2015) sovu chytat. 

"Po příjezdu na místo jsme zjistili, že se jedná o poměrně vzácnou a zvláště chráněnou sovu pálenou.  Již od samého začátku nás příjemně překvapil přístup lidí z provozu a jednotlivých zaměstnanců. Nic nebylo problémem, a tak zhruba za hodinu jsme měli ve světlíku pod střechou natažené speciální ornitologické sítě k odchytu. Vše se musí vždy udělat tak dobře, aby se zvíře chytlo hned na první pokus. Pokud by totiž sova do nastražené sítě pouze jen narazila nebo ji viděla, jen stěží bychom ji tam podruhé dostali," líčí Karel Makoň. 

Vše klaplo nevídaně hladce a hned při prvním pokusu o prolétnutí světlíkem se sova pálená do sítě chytila.  Nikomu se nic nestalo, všichni zúčastnění měli radost, že se odchyt podařil, sova pálená dostala na nohu navíc ornitologický kroužek a cestou zpět byla u Kladrub vypuštěna zpět do volné přírody.

Další labutě na vypuštěném rybníku

O předešlém víkendu záchranáře informovali obyvatelé  obce Dolce u Přeštic o tom, že bude probíhat vypouštění a výlov rybníka, na kterém hnízdí labutí rodina se čtyřmi mláďaty. "Informaci jsem předal kolegům ze Záchranné stanice živočichů Spálené Poříčí, kteří obratem celou událost prověřili. Zároveň jsem jim nabídl i naši pomoc při odchytu, jelikož se jednalo o rodinu labutí, která nám z neznámých důvodů při letošním kroužkování ze seznamu labutích rodin vypadla, a tak jsem chtěl odchycené ptáky ještě okroužkovat," popisuje Makoň.  

"Na akci jsme vyrazili v úterý (29.9.2015) večer kolem 21. hodiny. Rybník byl už vypuštěn a labutí rodinka plavala na louži o průměru cca 10m u stavidla v čtyřmetrovém kráteru pod úrovní zabahněného rybníka.  Ze čtyř mláďat tam byla už pouze mláďata tři, neboť den před, se jedno z mláďat při pokusu opustit rybník zvedlo a po nárazu do stromů zabilo.  Světly od auta jsem osvítil vodní plochu s labutěmi a jedinou jejich cestu z bahnitého „kráteru“. Přes louži jsme natáhli lano a tlačili rodinku lanem ven z vody. Labutě došly až k autu (většinou jdou za světlem), kde jsme je pak pochytali a nandali do přepravních pytlů. Jen jedno mládě se nám otočilo a vrátilo se zpět na louži.  Milda Paisker  s tátou však nelenili a za chvilku ze tmy přinesli i tu poslední mladou labuť.  Ještě téhož večera jsme oba rodiče a tři mláďata okroužkovali a převezli na ř. Berounku.  Akce byla velice náročná a namáhavá nejen pro nás, ale i pro samotné labutě. Všechno od bláta a na blátě, velice špatná manipulace s již velkými mláďaty a poměrně dlouhý převoz," dodává Karel Makoň. 

Učebnicový příklad, postup, přístup a jednání

"Dobrý den, při vycházce s dětmi jsme našli kousek od Ostré Hůrky u Plzně poraněného hada. Na internetu jsme si našli, že by se mohlo jednat o užovku hladkou a jelikož tam byla i při naší druhé návštěvě lokality zhruba hodinu po hodině, tak jsme ji sebrali. Máme ji doma v plastovém kyblíku a manžel s dětmi by ji vám tam odvezl," To byl telefonát na stanici. Do půl hodiny stály dvě malé děti a tatínek u vrat.  Děti neměly s hadem vůbec žádný problém a ukazovaly na poranění jeho hlavy.  "Už na první pohled bylo patrné, že had má problémy s koordinací pohybu hlavy, že utrpěl úraz pravé strany hlavy, pravděpodobně i oka a spodní čelisti. Na první pohled to vypadá, že hada nějaký pták klovl do hlavy, což třeba straka opravdu dokáže, anebo že byl za hlavu uchopen pařátem poštolky, která ještěrky, slepýše a menší hady občas loví také.  Každopádně nálezce užovky jsem vyfotil i s ní a užovku předal kolegovi MUDr. Ondřeji Hesovi, který má s léčbou a péčí poraněných plazů bohaté zkušenosti. I když to tentokrát kolega nevidí vůbec optimisticky, dostala užovka hladká druhou šanci a čas ukáže, jak to všechno dopadne," říká Karel Makoň.

Začínáme s rekonstrukcemi čapích hnízd

Velký Bor u Horažďovic 3.10.2015 - pozdní odpoledne 16.30 hod. Po dni otevřených dveří v areálu ZSŽ Plzeň vyráží záchranáři  na první etapu plánované rekonstrukce nově postaveného hnízda čápů bílých na budově obytného domu ve Velkém Boru (KT). Hnízdo je na funkčním komíně již druhým rokem a zasahuje do vyvložkovaného průduchu na komíně od plynových kotlů. Loni ani letos čápi na hnízdě mláďata nevyvedli, a tak je třeba hnízdo sundat dolů, prodloužit (nastavit) komín minimálně o jeden metr nad a zvýšit bezpečnost jak lidí v domě, tak samotných čápů. 

První etapa probíhala tak, že bylo třeba nanesený hnízdní materiál z komína shodit, změřit rouru, vše řádně nafotit a připravit na další krok. 

"Vše je realizováno ve spolupráci s obcí a hlavně panem starostou, který operativně řeší věci jak s námi, tak hlavně s příslušným státním orgánem ochrany přírody. Cílem je šikovně skloubit zájmy lidí i čápů z jednoho baráku tak, aby tam samozřejmě čápi mohli hnízdit i nadále," konstatuje Makoň.

Sobotní Festival ptactva v Plzni

V sobotu 3. 10. 2015 se konala tradiční akce Festival ptactva v Plzni. Vycházku vedl ornitolog Lubomír Volter. Začátek akce byl na hrázi Boleveckého rybníka v Plzni od 8:30 hodin, kde se sešlo celkem 39 zájemců, z toho 14 dětí. Ornitologická vycházka dále pokračovala od Boleveckého rybníka přes Bílou Horu až k lávce u Pecihrádku. Zde probíhaly od 9 do 11 hodin ukázky odchytu a kroužkování volně žijícího ptactva prostřednictvím ornitologů Miloše Paiskera, Ing. Václava Říše a Michala Javůrka. Celkem zde bylo demonstrováno 8 druhů ptáků. Akce pak byla zakončena na Záchranné stanici živočichů v Plzni, kde zároveň od 10 do 16 hodin probíhal Den otevřených dveří. Zde pan Karel Makoň představil aktuálně léčené i trvale handicapované pacienty. Na závěr celé akce si účastníci mohli opéct špekáčky a měli možnost si neformálně popovídat. V rámci celé akce mohli účastníci vidět či slyšet celkem 20 druhů ptáků v celkovém počtu 118 jedinců.