Po odsunu Němců vyměnila Prosmyky za Borek u Kozojed
Od roku 2013 žije u své dcery a zetě dnes třiadevadesátiletá Eva Konečná, manželka Bohumila Konečného. Ten patřil ve 40. letech minulého století k nejlepším reklamním malířům a časopiseckým ilustrátorům v Čechách. Zemřel v roce 1990. Před několika lety měl výstavu v Plzni. Eva Konečná bydlela dvě desítky let v Domě s pečovatelskou službou v Kožlanech, ale protože už potřebuje stálou péči, odstěhovala se právě k dceři. Ta žije ve stejné obci o kousek dál.
Paní Eva zavzpomínala například na to, jak se seznámila se svým manželem, kterému říkala Bohouši. „Mně bylo sedmnáct a jemu dvaadvacet, tak jsme se seznámili hodně rychle. Bylo to v Borku u Kozojed,“ popsala paní Eva Konečná, která od svých dvou let bydlela s rodiči v Praze a na stáří, po smrti svého manžela, odešla na sever Plzeňska.
A jak se stalo, že si rodina kraj kolem Kožlan zamilovala? „Nebylo to hned,“ říká paní Eva. Celé její dětství totiž rodina jezdila na prázdniny a na dovolené do obce Prosmyky u Litoměřic, kde se narodila a kde, jak sama říká, bylo do poválečného odsunu víc Němců než Čechů. Když ale Hitler zabral Sudety, kde ležely i Prosmyky, rodina si zvolila za prázdninové sídlo právě bezpečnější Borek u Kozojed.
Zde našla svůj osud i dcera Evy Konečné. „Chodila jsem tu na tancovačky a na jedné znich jsem se seznámila s manželem Jindřichem Hoffmanem,“ vypráví Eva Hoffmanová, která už v Kožlanech žije přes 40 let. Nikdo, kdo přijede do Kožlan, nemůže při hlavní silnici přehlédnout velký nápis HRNČÍŘ. Zde si mohou návštěvníci u Jindřicha Hoffmana, který je posledním hrnčířem v obci, nakoupit umělecky pojaté neglazované květníky.
„Dříve nám pomáhal syn Robert, ale ten se odstěhoval do Chlumčan a teď už je na práci můj manžel sám. Robert pomáhá někdy o víkendech,“ vypráví Eva Hoffmanová. Syna Roberta mohou zájemci potkat třeba na dnech uměleckých řemesel, kde předvádí práci na hrnčířském kruhu.
Umělecké sklony po otci či po dědečkovi Bohumilu Konečném, který byl ve 40. letech minulého století nejlépe vydělávajícím reklamním malířem v Česku, zdědila zřejmě i dcera manželů Hoffmanových, Marta. Ta totiž ilustruje dětské knížky. V současné době je na mateřské dovolené.
„Maluje realistické obrázky zvířátek, můj otec také maloval realistické obrazy,“ vylíčila paní Eva Hoffmanová. Odhadla, že mezi lidmi jsou stovky obrazů jejího otce. ,,Řekl mi, že mi namaluje obrazy do výbavy, ale nakonec to nestihl, zemřel rok po revoluci v roce 1990,“ zavzpomínala Hoffmanová v pokoji domku v Kožlanech, kde je po stěnách zhruba desítka děl Bohumila Konečného. Obrazy prý rodina neprodává. Ty zbývající si totiž chce nechat na památku.
Na procházky paní Konečné zavzpomínala pečovatelka, která jí jezdí pomáhat i do domu Hoffmanových. „Ještě před dvěma lety každé ráno v osm hodin vyrazila za každého počasí na dvoukilometrovou procházku z domu s pečovatelskou službou do domu ke své dceři,“ vyprávěla žena, která Evě Konečné pomáhá s prádlem nebo s mytím oken.
Eva Konečná, která celý život pracovala jako lékařka v Praze, zavzpomínala i na dobu odsunu Němců. Prosmyky se totiž téměř vylidnily a většina německých příbuzných odešla. „Po revoluci sem ale zase jezdili a oblíbili si Borek i okolí Kožlan,“ popsala.
